Kočičí přátelství
Kočky rozhodně nevedou osamělý život. Mnoho jich uzavírá pevné přátelství s jinými kočkami, mazlí se spolu, hrají si a vymýšlejí různé kousky. Samozřejmě však existují i jedinci, kteří raději zůstávají sami a jsou nesnášenliví…
Masožravci, kteří loví ve smečkách, např. vlci, musí dohromady kooperovat a fungovat v hierarchii. Různé šarvátky kvůli postavení ve smečce mohou být nebezpečné, a proto se mezi členy vytvořily různé způsoby usmiřovacího chování. Naproti tomu kočky jsou silně teritoriální a loví samostatně, takže jejich způsoby chování (společenské vztahy, agresivita) jsou velmi odlišné. Pro kočky je teritorium důležitější než hierarchie... Běžně se vyskytují rvačky i mezi jedinci různého pohlaví, takže seznamování koček musí probíhat pozvolně.
Jak spolu skamarádit kočky
V případě, že toužíte sdílet domácnost s více než jednou kočičkou, je vhodné vzít si hned dvě zvířata najednou. Nejlépe sourozence, kteří jsou na sebe zvyklí. Avšak i dvě sobě navzájem cizí koťátka, která se k vám nastěhují krátce po sobě, si na sebe většinou rychle zvyknou a stanou se z nich nerozluční přátelé (kočky, které spolu žijí odmala, mají tendenci zachovat si pouto vzájemného čištění srsti a spaní vedle sebe). Těžší je to později, když k sobě chcete dát dvě či více dospělých koček, které byly zvyklé být doposud samy. Kočka je totiž v podstatě samotářské zvíře a potřebuje čas, aby si zvykla a přijala nově příchozího „vetřelce“. Dospělá kočka, která se ještě nikdy nemusela dělit o byt s jinou kočkou, reaguje na nově příchozí ve svém teritoriu většinou nepřátelsky, takže se seznamování pravděpodobně neobejde bez počátečních šarvátek. Uvědomte si, že pokud máte doma kočičího seniora a přinesete si domů koťátko „nástupce“, můžete svému stárnoucímu mazlíčkovi zkazit jeho podzim života… Mladé kočky si snadněji zvyknou. Starousedlík má většinou výhodu, že zná lépe prostředí a nad novou kočkou má převahu, není-li však nový člen rodiny podstatně větší, silnější nebo sebejistější. Proto dejte nové kočce příležitost, aby si zvykla v oddělené místnosti, než dáte obě zvířata dohromady. Do jejich prvního setkání se pokud možno nevměšujte. Jakmile mohou zvířata utéct nebo se mají kde schovat, nedojde pravděpodobně k žádným vážným zraněním. Pro případ, že byste přece jen museli zasáhnout, mějte pro ruce pomocníka a dva páry kožených rukavic…
Platí důležité pravidlo, že nesmíte starší (lépe řečeno původní) kočku zanedbávat, jinak bude oprávněně žárlit. Věnujte svou pozornost a lásku oběma kočkám stejným dílem (zpočátku té původní ještě o trochu více). Přes veškeré snahy se však někdy stává, že se dvě kočky nikdy dostatečně nesžijí… Když je váš byt tak malý, že si nemohou jít vzájemně z cesty a vždycky dojde ke rvačce, pak byste měli raději najít nové kočce jiný domov.
Původ chování
V dobách než byly kočky domestikovány, nežilo jich kvůli zdrojům potravy mnoho na jednom místě. Usmiřovací chování mezi jednotlivými zvířaty nebylo v zásadě moc potřebné. I dnes dávají kočky přednost zastrašování, boji, ústupu, nebo se jednoduše vzájemně sobě vyhnou. Setkávání domácích volně žijících koček je odůvodněno určitou společenskou aktivitou. Když je drží pohromadě dostupnost potravy, projevují raději toleranci než spolupráci. Vzhledem k tomu, že přežití koček není závislé na smečce, nepotřebují mít mezi sebou žádno složitou hierarchii, agresivita ve skupině není tak kritická, a proto ani není nutné usmiřování. Ve skupině koček však často vznikají pouta na základě společných činností (vzájemné olizování se atd.). Měřítkem kvality vztahu a vzájemné lásky mezi kočkami je, jak moc a jak často se choulí k sobě ke společnému spánku. Co je možná překvapivé, je fakt, že vztah je rovněž dáván najevo zíváním a mrkáním… Kočky držené v jedné domácnosti si mezi sebou budou udržovat vzdálenost, pokud se nebudou považovat za jednu skupinu. Některé kočky, které se necítí bezpečně a těžko se přizpůsobují, se mohou snažit utéct, případně se projevují agresivně.
Jak je seznamovat?
* Původní kočce umožněte, aby nejprve přišla do styku jen s pachem nové kočky.
* Novou kočku nechávejte zpočátku jen v jedné místnosti
* Když není původní kočky přítomna, pusťte novou kočku i do ostatních místností. Tak se kočky postupně seznámí se svými pachy.
* Obě kočky musí mít své vlastní misky (v dostatečné vzdálenosti) a oddělené pelíšky. Zpočátku pro ně mějte připravené i oddělené záchody.
* Kočky si na sebe nejlépe zvyknou při hře. Zkuste si s nimi hrát s kočičím mávátkem, házejte jim míčky atd.
* Nezasahujte do kočičích bojů, ale pokud by byla šarvátka opravdu divoká a jednalo by se o jejich zdraví, neprodleně je oddělte!
Zdroje informací: Brigit Gollman, Kočka, sebevědomá, chytrá, hravá, Grada;
Roger Tabor, 100 způsobů, jak rozumět vaší kočce, Mladá fronta