S jarem přicházejí klíšťata

U nás je nejrozšířenější klíště obecné (Ixodes ricinus). Můžeme je potkat ve městech i na venkově v parcích, zahrádkách, ale i poměrně vysoko v horách až do nadmořské výšky 1200 m.

Klíšťata patří mezi roztoče, mají čtyři páry končetin a dosahují před nasátím velikosti 2,5–4,5 mm. Tělo má hlavovou část s typickým chobotkem s háčky pro uchycení v kůži, klepítky na rozříznutí kůže a makadly vyhledávajícími vhodné místo k přichycení. Vlastní tělo s končetinami pokrývá na hřbetní straně pevný tmavohnědý štítek, který u samic sahá jen do jedné třetiny, což umožňuje nasátí většího množství krve roztažením volné kožovité části. Naproti tomu hřbet samců pokrývá pevný štítek po celé ploše a neumožňuje proto pojmout takové množství krve jako u samic.

Všechna tři stádia sají krev

Klíšťata žijící ve střední Evropě a tedy i u nás patří mezi trojhostitelská klíšťata, která se musí při přechodu do dalšího vývojového stádia nasát krve. Po nasátí odpadnou a mění se do dalšího stádia (larva – nymfa – dospělé klíště). Drobné larvy velikosti asi 1 mm sají obvykle na drobných hlodavcích. Na rozdíl od vyšších vývojových stádií mají jen tři páry končetin, jinak však tvar těla zcela odpovídá klíšťatům. Nymfy jsou poněkud větší, měří do 2 mm a mají již čtyři páry končetin. Sají např. na zajících, bažantech a ježcích. Larvy, nymfy i dospělce však můžeme najít přisáté nejen na volně žijících a hospodářských zvířatech, ale běžně na psech, kočkách i lidech. Rozdíl je v přichycení, neboť larvy a nymfy nejsou tak pevně fixované v kůži jako dospělá klíšťata, zejména samice.
Ke kopulaci samce a samičky dochází vždy na hostiteli při sání krve a oplozená samička po odpadnutí klade stovky vajíček volně v přírodě, v parku nebo na zahradě do vyhloubené jamky. Celý vývoj od vajíčka po dospělé klíště trvá podle podmínek jeden až tři roky.

Kdy se vyskytují nejčastěji

Výskyt klíšťat je nejvyšší v jarních měsících (konec dubna, květen) a na podzim. Dobře to charakterizuje rčení, že nejvíce klíšťat bývá, když kvetou trnky a když pak na podzim zrají. V létě je výskyt poněkud nižší, avšak vzhledem k hustotě populace klíšťat a častějšímu pobytu lidí a domácích zvířat v přírodě, je toto období rizikové. Při mírných zimách nejsou výjimkou nálezy přisátých klíšťat ani v prosinci či v lednu.

Zdravotní rizika

Klíšťata poškozují kůži v místě přichycení, u vnímavých jedinců dochází působením slin klíštěte k nervovým změnám provázeným apatií, ospalostí, někdy až ochrnutím (tzv. klíšťová paralýza). Nebezpečnou roli hrají klíšťata jako přenašeči virových, bakteriálních a parazitárních infekcí. Mezi nejznámější nemoci přenášené tímto úporným parazitem patří borelióza, klíšťová encefalitida a další infekce postihující člověka. Onemocnění se však může projevit i na zdravotním stavu psů a koček (borelióza, encefalitida, anaplazmóza). Závažnost klinických příznaků kolísá, některá zvířata zdravotní problémy nemají, u jiných svým průběhem připomínají onemocnění u lidí.

Na Moravě piják lužní

Na jižní Moravě v oblasti Břeclavi žije další druh klíštěte piják lužní (Dermacentor reticulatus). Je poněkud větší než klíště obecné, měří asi 5,5 mm. Základním rozlišovacím znakem je hřbetní štítek, který je ozdoben tygrovanými skvrnami. Piják začíná být aktivní již koncem března a začátkem dubna, horké dny přečkává v úkrytu a znovu se začne objevovat koncem léta a začátkem podzimu. Toto klíště saje na lidech výjimečně, preferuje zvířecí hostitele. Pro psy je velmi nebezpečné, neboť je ve střední Evropě jediným přenašečem krevních parazitů – babezií. Babezióza psů se projevuje náhlou apatií, vysokou teplotou a později tmavou močí v důsledku rozpadu červených krvinek. Infekce není přenosná na člověka. V současné době žije piják jen na ohraničeném území lužních lesů jižní Moravy, a proto je nakažení psů babeziemi u nás omezeno pouze na tuto lokalitu. U našich slovenských sousedů se piják vyskytoval před 15 lety také jen velmi omezeně, nicméně během krátkého období se dokázal plošně rozšířit od východního po západní Slovensko a spolu s ním i babezióza psů. Situace se nyní může postupně zlepšovat, protože je k dispozici vakcína proti babezióze psů.

Nezapomeňte na ochranu

V jižní Evropě, subtropických a tropických zemích, je větší nejen druhové spektrum klíšťat, ale i nemocí, které přenášejí. Pokud zvažujeme dovolenou spolu se svými zvířecími přáteli, je třeba věnovat ochraně před klíšťaty zvýšenou pozornost, jinak jsou vystaveni neúměrnému zdravotnímu riziku.
Naše klíšťata však dokáží být také nebezpečná! Sužují nejen nás, ale i naše psy a kočky, které proto musíme proti klíšťatům chránit. Účinné přípravky jsou k dispozici. Důležité je nezapomenout dodržovat intervaly, obvykle měsíční, mezi jednotlivými aplikacemi. Ošetřením svého psa a kočky chráníme jejich zdraví a bráníme nebezpečí šíření infekcí.

Prof. MVDr. Vlasta Svobodová, CSc.
Ústav parazitologie
FVL VFU Brno
www.vfu.cz