Jak vybírat granule?

Rozhodli jste se, že budete krmit svou kočku kompletním suchým krmivem, ale nevíte, jak se v široké nabídce orientovat? Přinášíme vám pár tipů, které vám s výběrem pomohou…

Jak jistě dobře víte, kvalitní výživa je pro kočku velmi důležitá. Nejenže díky správnému krmení lze potlačit určité zdravotní problémy nebo předejít nemoci, ale existuje přímá závislost mezi výživou a kvalitou (a délkou) života. Nekvalitní granule jsou podezírány z negativního vlivu na zdraví zvířat (alergie, onemocnění zažívacího a močového traktu aj.), takže se vyplatí pořádně si promyslet, co budete svému čtyřnohému kamarádovi předkládat každý den v misce.

Není všechno zlato…

Při výběru vhodné značky se nespoléhejte na reklamu, občas může být dost zavádějící. Není ani nejvhodnější řídit se „zaručenými“ radami ostatních majitelů koček. Přestože je někdy dobrá rada nad zlato, ne každý je zrovna odborník. A co vyhovuje jeho Mikešovi, vůbec nemusí sednout vaší Mourince. (Pokuste se získat spíš reference dobrých chovatelů.) A už vůbec se neřiďte jen tím, které granule jsou pro kočku nejchutnější. Kočkám většinou nejvíc jedou nekvalitní „marketovky“, které jsou dochucené solí a chemickými příchutěmi. Hlavní kritérium při rozhodování by mělo být jednoznačně složení! Pokud je kvalitní, můžete vzorek několika značek předložit číče, aby si sama vybrala, co jí bude víc chutnat. Vždy volte krmivo přiměřené věku (junior, adult, senior) a zdravotnímu stavu (obyčejná vs. speciální diety na správnou funkci močových cest apod.). Doporučené dávkování zvyšujte jen v oprávněných případech (např. když kočka při stávající krmené dávce hubne). Krmiva nakupujte pouze v neporušených originálních obalech, abyste se vyhnuli kontaminací plísněmi apod. Pokud máte jen jednu kočku, není úplně nejvhodnější kupovat velká balení granulí (například 15 kg). Po určité době od otevření pytle totiž nejsou už tak chutné a kočky je většinou nechtějí. Ale u 4kg balení nemusíte mít strach (vydrží cca 2 měsíce)

Šetřit se nevyplácí

Při výběru se neřiďte jen cenou, ale dbejte na kvalitu! Mějme na paměti, že zdravá a dobře živená kočka méně často navštěvuje veterináře! Tvrzení, že co ušetříte na granulích, vydáte za léčbu, není žádný mýtus… Jistotou zůstává, že krmiva zakoupená v supermarketech či hypermarketech nebo takzvané ekonomické řady nemají s kvalitním krmením nic společného. Nekvalitní složení (hodně obilovin a soli, málo masa, chemická konzervace atd.) je totiž jedním z hlavních znaků těchto granulí. Jenže pak tu máme opačný případ. Mnoho lidí si myslí, že když své kočce kupují poměrně drahé granule, tak musí být kvalitní. Bohužel to není vždy pravda a cena pokaždé neodpovídá kvalitě. I některá drahá krmiva, která se tváří jako špička, jsou svým složením vhodná spíše pro vegetariány (připomínáme, že kočka je od přírody masožravec, takže když už jí v zásadě nepřirozenou stravu v podobě granulí, měla by alespoň obsahovat dostatečné množství masa). Takže co z toho plyne? Nejdražší krmivo není vždy nejlepší... Opět zdůrazňujeme, že složení je důležitější než cena! Podstatné je i dávkování a stravitelnost krmiva. Dražší krmiva s menším dávkováním (jsou výživnější) a lepší stravitelností (vyšší než 80 %) mohou v konečném důsledku vyjít levněji. Nezapomínejte na to, že každá kočka je jiná, a proto jí může vyhovovat a chutnat něco jiného. Než proto najdete granule, které vašemu mazlíčkovi sednou po všech stránkách, může to chvíli trvat.

Na co se zaměřit?

Klíčem k výběru je „umění číst etikety“. Nejdůležitějším údajem je tzv. složení krmiva, které je povinné a kontrolovatelné. Bývá označováno jako „nejpravdivější údaj na pytli granulí“, protože výrobce musí v sestupné řadě podle hmotnosti deklarovat suroviny, které byly zpracovány při výrobě. O kvalitě produktu vám hodně napoví správné označení jednotlivých složek. Suroviny by měly být přesně pojmenované. Např. „rýže“ místo „obiloviny“, „kuřecí tuk“ místo „živočišný tuk“, „kuřecí moučka“ místo „masová moučka“. Jinak nikdy nemůžete s určitostí vědět, co vlastně granule obsahují.

A ještě jedné věci si všímejte - ta samá obilovina by neměla být jmenována víckrát na prvních pěti místech (např. ground brown rice - hnědá rýže, brewer's rice - rýžový slad, rice flour - rýžová moučka). Toto „tříštění“ totiž znamená, že kdyby se sečetly všechny „rýžové složky“, bylo by výsledné rýže víc a ve složení by poskočila na přednější pozici.

Shrnutí: Obecné názvy jednotlivých surovin místo konkrétního pojmenování vypovídají o nízké kvalitě produktu.

Maso je maso

Vzhledem k tomu, že jsou kočky masožravci, měly by kvalitní granule obsahovat dehydrované maso nebo masovou moučku jako hlavní složku krmiva, oproti tomu množství obilovin je vhodné snižovat. Podíl masové moučky musí být co nejvyšší (nejlépe alespoň 30 %). Pokud se ve složení uvádí maso čerstvé, mělo by být doplněno ještě masovou močkou či sušeným masem. (Na vysvětlenou: maso v čerstvém stavu totiž obsahuje 70–80% vody, která se musí pro výrobu granulí vysušit, proto skutečný podíl masa v granulích je podstatně menší. Naproti tomu masová moučka obsahuje stejné množství vody jako granule.).

Shrnutí: Na prvním místě ve složení by mělo být kuřecí, jehněčí, rybí apod. moučka nebo sušené (dehydrované) maso. Pozor - čerstvé maso se musí nejdříve usušit a výsledně je v granulích masa jen třetina, než kolik znamená deklarace masa čerstvého. Pokud je uvedené ve složení na prvním místě, pak na druhém by měla být masová moučka.

Není bílkovina jako bílkovina

Metabolismus se u koček a psů liší. Kočka je výhradní masožravec, a proto potřebuje větší přísun masa, tedy bílkovin. Velký význam má pro ně i aminokyselinové složení proteinů. Pro kočku jsou životně důležité především arginin a taurin, jelikož tyto dvě aminokyseliny si nedokáže v těle vyrobit a je tedy závislá na jejich příjmu z krmiva. Při studiu krmiv se mnoho lidí zaměřuje na množství proteinů (bílkovin) v krmivu. (Obecným pravidlem je, že zdravá kočka potřebuje stravu složenou z přibližně 35 % bílkovin, 20 % tuků a 25 % sacharidů.) Kromě jejich procentuelního zastoupení v krmivu by vás měl zajímat i jejich zdroj! Živočišné bílkoviny mají totiž mnohem lepší poměr aminokyselin než levnější, neplnohodnotné rostlinné bílkoviny (např. soja, obiloviny – stravitelnost 45 %) a jsou pro zvířata mnohem lépe stravitelné (90 %). V porovnání obiloviny mají cca 2/3 obsahu bílkovin jako maso. Pro mnohé výrobce granulí je tedy levnější vyrobit krmivo převážně z obilí a maso jaksi opomenout (i když se ho ve složení dočkáte, jeho množství je ve skutečnosti minimální). Údaje o procentuálním podílu živočišných bílkovin na celkové deklaraci bílkovin v krmivu uvádí jen některé značky (např. Acana).

Shrnutí: Kvalitní granule mají vysoký obsah proteinů živočišného původů, protože rostlinné bílkoviny tráví kočka jen velmi těžko a nestravitelné zbytky jí ve střevech „hnijí“.

Chemická konzervace? Vyhněte se obloukem!

V kvalitních granulích by neměly být obsažené potenciálně zdraví škodlivé látky, jako jsou různá barviva a konzervanty (BHA, BHT, propylgallát, sorban draselný). Někdy se tyto látky skrývají za termín „doplňkové látky povolené v EU“

BHA neboli butylhydroxyanisol (E 320) je konzervační látka, která zpomaluje žluknutí tuků. Používá se jako konzervant proti některým bakteriím a plísním. Může způsobovat alergie. Podle některých studií může být i příčinou vzniku rakovinotvorného bujení trávícího traktu nebo zesiluje karcinogenní účinky jiných karcinogenů.

BHT neboli butylhydroxytoluen (E 321) je jedním z nejpoužívanějších potravinářských emulgátorů, který zabraňuje žluknutí tuků a olejů. Pro zdraví má podobné účinky jako BHA. Může mít toxické účinky na některé orgány, např. játra, plíce, ledviny.

Propylgallát (E 310) brání žluknutí tuků a olejů. U citlivých jedinců může vyvolávat žaludeční problémy a alergické reakce.

Sorban draselný zpomaluje růst plísní, používá se jako konzervační činidlo

Ačkoliv většina odborných studií označuje tyto látky za bezpečné, dlouhodobější pokusy s podáváním vyšších dávek u laboratorních krys naznačovaly jejich karcinogenní účinky. Vysoké dávky BHT způsobovaly na pokusných zvířatech mnoho poruch a abnormalit, především na psychické úrovni a zvyšovalo se riziko vzniku nádorů. I když je v granulích malé a údajně bezpečné množství těchto látek, stojí za úvahu, co by toto malé množství podávané v každé krmné dávce, každý den a případně celý život mohlo se zdravím kočky udělat... Světové potravinářské organizace proto doporučují používání dražších, ale bezpečnějších postupů, jako je například konzervace pomocí tokoferolů (vitamin E).

Shrnutí: Trend odklonu od „chemie“ se projevuje i ve výživě zvířat a to je jedině dobře, protože chemické konzervanty zdraví rozhodně neprospívají!

Vedlejší produkty = žádná výhra

Kromě chemických konzervantů by se v kvalitních granulích neměly objevovat suroviny nízké výživové hodnoty. Mezi ně řadíme např. sóju (zdroj proteinů, který je pro zvířata hůře stravitelný, působí proti využití bílkovin z potravy, potenciální alergen), bílkovinné hydrolyzáty a koncentráty a vedlejší rostlinné a živočišné produkty.

Pro představu vedlejšími živočišnými produkty se rozumí například uhynulá zvířata, kůže, kosti, odřezky masa při zpracování a výrobě potravin, krev, střeva, zobáky, pařáty, odpad z mlékáren apod. Skupina vedlejších výrobků rostlinného původu zahrnuje vedlejší výrobky ze zpracování rostlinných produktů, zejména obilovin, zelenin, luštěnin a olejnatých semen.

Shrnutí: Pokud jsou v granulích obsaženy „vedlejší produkty“, nemůžeme vědět, co konkrétně bylo pro výrobu použito.

Co je naopak dobré?

Některé složky kvalitu granulí zvyšují. Pozitivní je například přídavek probiotik (příznivých mikroorganismů), glukosaminu a chondroitinu (na klouby) a různých přírodních bylinek. Některé například pomáhají tělu vylučovat toxiny a podněcují některé tělesné pochody (například správnou funkci močového ústrojí), dále mohou posilovat orgány (povzbuzují srdce, zlepšují trávení, zabraňují tvorbě trichobezoárů atd.). Tyto informace jsou většinou uvedeny na obalu případně v propagačních materiálech, protože výrobci se chtějí pochlubit prospěšnými účinky jednotlivých složek. Granule by samozřejmě měly obsahovat kompletní spektrum vitamínů, minerálů a stopových prvků. Pozitivní účinek mé i přídavek oligosacharidů nebo fruktooligosacharidů (prebiotika). Pro výběr určité značky hovoří i fakt, jsou-li granule zpracované šetrnou technologií. Pokud mají suroviny status potravinářské kvality, tím lépe. (To znamená, že suroviny byly schválené i pro lidskou spotřebu. Takových je pouze cca 5% značek, ostatní jsou v krmné kvalitě.)

Shrnutí: Přídavek zdraví prospěšných látek je jednoznačně pozitivní.

Pšenice? Raději ne!

Jak již bylo řečeno, kočky jsou od přírody masožravci, kteří potřebují krmivo s vysokým obsahem živočišných proteinů a tuků, s nízkým obsahem sacharidů a ideálně nulovým obsahem obilovin. Mezi zdroje sacharidů řadíme pšenici, kukuřici, oves, rýži, brambory aj. Mezi nejlépe stravitelné se řadí brambory (ale pozor - hovoříme o vločkách z celých brambor, nikoliv bramborových úsušcích, což jsou vlastně slupky - odpad potravinářského průmyslu). Není špatná ani celozrnná rýže. Naopak pšenice se považuje za nejhůře stravitelnou, navíc obsahuje velké množství lepku a často vyvolává různé alergie. Vyhněte krmivům s vysokým obsahem bílé rýže, pšenice a kukuřice. Nadbytek sacharidů v krmivech může být také jednou z příčin obezity, jelikož nadbytečná glukóza se v těle ukládá jako tuk. Čím méně sacharidů granule obsahují, tím lépe!

Jako hlavní zdroj tuků by v granulích měl být kuřecí nebo rybí tuk. Rostlinné oleje by neměly tvořit hlavní zdroj tuků, protože kočky mnohem lépe využívají tuky živočišné.

Shrnutí: Za ideální se považuje krmivo, kde převaha bílkovin pochází z kvalitních živočišných zdrojů, tuky jsou převážně živočišného původu (je jasně specifikováno o jaký druh se jedná). Produkt je bez konzervantů, barviv, soli sóji a dalších nevhodných složek pro zvířecí organizmus (např. pšenice).

Jak poznám, že granule kočce sednou?

Prvním znakem jsou pevné, tmavé výkaly odpovídajícího množství. Tím se částečně ujistíte, že krmení je dobře stravitelné. Po delší době (6-8 týdnů) se projeví další viditelné účinky - lesklá srst, dobrý stav kůže bez lupů, psychická pohoda zvířete. Pokud budete s granulemi spokojeni (především tedy vaše kočka), značku neměňte.

Kdy krmivo změnit?

V případě, že kočka neprospívá (má zažívací problémy, špatnou kvalitu srsti, lupy, hodně stolice světlé barvy atd.), je na místě značku změnit. Přechod provádějte postupně po dobu cca 10 dnů. První den jí dejte jen trochu nového krmiva (cca 20% nového a 80% původního), další dny jeho poměr postupně zvyšujte.

Pokud jste již našly „svou“ značku, která kočce vyhovuje, pak není vhodné ji měnit. Naopak je lepší u ověřené značky zůstat. Každé krmivo se totiž nejefektivněji zpracovává po určité době návyku, proto střídání granulí způsobem, že každý týden dáme kočce novou příchuť, aby jí lépe chutnalo, není na místě. Může se stát, že po nějaké době začne granule odmítat (přece jen jsou kočky hodně mlsné), pak jí je zkuste ochutit například lososovým olejem nebo lžící konzervy, která je krásně provoní. Některé kočky zase odmítají jíst suché granule, ale zvlhčené je přijímají bez problémů. Zvlhčené granule také lépe respektují fyziologii kočky, protože usnadňují polykání. Na tomto místě je vhodné upozornit, že krmivo obsahující probiotika by již nemělo procházet další tepelnou úpravou (přelití horkou vodou apod.), aby se příznivé mikroorganismy nezničili.

Jakou má kočka potřebu energie?

neaktivní kočka = 50 kcal/kg ž.hm. (živé hmotnosti)= 209 kJ/kg ž.hm.
středně aktivní kočka = 60 kcal/kg ž.hm = 251 kJ/kg ž.hm
velmi aktivní kočka = 70 kcal/kg ž.hm = 293 kJ/kg ž.hm
Vyšší potřebu energie mají rostoucí koťata a kočky v druhé polovině březosti.

Archiv: MOJE KOČKA