Hlavně nikoho neotrávit

Můžu dát psovi hrozinky? Pomůže kočce od klíšťat sprej pro psy? Co dělat, když pejsek snědl vteřinové lepidlo?

Bezpečný domov

K otravám u dospělých psů nedochází příliš často. Pokud pes pozře cokoliv, co jej začne dráždit na sliznici hned na začátku trávicího traktu, obvykle to i snadno vyvrhne. Nejvíce jsou ohrožená štěňata, která ze zvědavosti ochutnají všechno, na co přijdou.
Otravy zpravidla způsobí majitelé svým zvířatům vlastní nevědomostí a nedbalostí. Značné procento otrav mají na svědomí nezabezpečené chemikálie v domě a jeho okolí. A bohužel, najdou se mezi námi i psychicky narušení jedinci, kteří psy tráví záměrně a nastrkují otrávené návnady na pejskaři hodně navštěvovaná místa.

Na co si nejvíc dávat pozor?

Ve spíži na hrozny, hrozinky, náhradní sladidlo Xylitol, syrové brambory, lilek černý, cibuli, nezralá rajčata, makadamové ořechy a vlastně všechny peckovice vč. mandlí, na kávu, cibuli, tučné jídlo, sůl, kynuté těsto nebo na čokoládu – čím tmavší, tím pro psy nebezpečnější.

V koupelně pak na různé osvěžovače vzduchu, deodoranty a parfémy, na zubní pasty a ústní vody, na šampony, mýdla a saponáty, na léky, na bělidla a odbarvovače, na barvy a přelivy na vlasy.

V komoře na všechny čisticí prostředky od krémů na boty po leštidla na nábytek, na desinfekční prostředky všeho druhu, na přípravky proti molům, na hnojiva a postřiky i na jedovaté pokojové rostliny. Romantické povahy musejí dávat pozor na svíčky, vosk a aromatické lampové oleje, kuřáci na tabák a modeláři na lepidla, modelovací hmotu a na barvy.

Dílna a garáž je plná jedovatého nebezpečí v podobě baterií, odmrazovačů, posypové soli, motorových olejů, benzínu a nafty, rozpouštědel, ředidel a čističů na kov, barev, laků a nátěrů. Zvláštní kapitolu tvoří vše kolem zahrady: insekticidy, fungicidy, hnojiva, bazénová chemie, prostředky pro péči o akvárium, kočičí stelivo, podpalovače ke grilu, a venkovní jedovaté rostliny včetně hub.
Pes se může otrávit i prostředky, které jsou určené vyloženě pro něj – ovšem ne k jídlu: repelenty, přípravky proti blechám a klíšťatům, veterinárními léčivy, pokud si je pes "naordinuje" sám. Jed se do těla zvířete velice rychle dostane i po uštknutí zmije nebo po pozření některých druhů žab a mloků.

Kdo si bere svého psa nebo kočku s sebou do kanceláře, měl by si důkladně spočítat tužky a propisovačky a zabezpečit tonery i obyčejný inkoust.

Podrobnosti na etiketě?

Ne všechna varování jsou u nás uvedená na obalech příslušných výrobků; v tomto směru se nejdále propracovali Američané, kteří raději k rizikům připíšou na příbalový leták sebevětší nesmysl, aby se vyhnuli případným pozdějším žalobám (kdo by neznal případ vyhraného procesu majitele kocoura, který dal sušit mokré zvíře do mikrovlnky...? Soudce uznal nárok nešťastného vlastníka zvířete proti výrobci zařízení, protože na přístroji chyběl štítek "Nesušit mokrá zvířata, nebezpečí úrazu v okruhu nejméně dvaceti yardů"). Proto je lépe včas a v klidu prostudovat dostupné údaje alespoň na internetu. Nedávno byly zpřístupněny webové stránky VETTOX, Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, kde je možné včas a v klidu nastudovat, s jakými toxiny může pes nebo kočka přijít do styku a jak v případě otravy postupovat. Důležité je pročíst si tyto informace preventivně, dřív než akutní otrava skutečně nastane. V rámci prevence a rychlých protiopatření, pokud by k otravě skutečně došlo (nebo by o tom měl majitel zvířete oprávněné podezření), je určitě užitečné mít ve svém mobilu uložený kontakt na veterináře. Když už se zvíře doopravdy přiotráví a ocitne se během krátké chvíle v křečích, není obvykle čas hledat na internetu, co dělat.

Co dělat v případě otravy

Vždy kontaktovat veterináře. Není od věci mít v záloze i spojení na veterinární kliniku s nepřetržitým provozem. Poradí nám telefonicky kroky, které můžeme k záchraně života či zdraví zvířete provést už doma, nebo tak veterináře připravíme na urgentní příjem. Pokud začneme shánět kontakty až v případě otravy, zkracujeme si čas potřebný k záchraně života zvířete.

Telefonické poradenství je zajištěné na nonstop lince Toxikologického informačního střediska, na čísle 00420 224 919 293 nebo 00420 224 915 402.

Zajistit všechno, co by mohlo pomoci s diagnostikou otravy: obal, etiketu, zbytek pozřené látky, u léků krabičku a příbalový leták, v nejhorším alespoň zbytky rozkousaných tablet, mastí, rostlin ap. Většinou se hraje o minuty, takže ani veterinář nebude mít příliš času na zjišťování, která látka otravu způsobila. Když už zvíře zvrací nebo má průjem, odeberte předem vzorek zvratků nebo stolice.
Zvířeti, které je v bezvědomí, má křeče a nervové příznaky, zásadně nic neaplikujte.

Přípravky proti blechám pro pejsky i pro kočičky?

Veškeré možnosti ochrany zvířat proti blechám a klíšťatům v těch domácnostech, kde chovají psy i kočky, je třeba probrat s veterinářem. Samozřejmě že existují přípravky, které lze úspěšně aplikovat jak pro psy, tak pro kočky, ale dávkování je naprosto rozdílné. Nejenže je třeba zohlednit rozdílnou hmotnost, ale "kočičí" dávkování je navíc mnohem jemnější. Daleko vhodnější je kupovat speciálně psí a speciálně kočičí přípravky.
Kočkám nedáváme zbytek z pipety pro psy a u sprejů je bezpodmínečně nutné dodržovat počet střiků pro daný druh a váhu podle návodu. Chovatelé, kteří raději dávku navýší, způsobí svému zvířeti když ne otravu, tak větší či menší zdravotní komplikace určitě.

Protože ty přípravky proti vnějším cizopasníkům, které jsou určeny pouze k zevnímu použití, se nesmějí dostat do zažívacího traktu zvířat kvůli možné otravě, je třeba dbát na to, aby si pes nebo kočka místo, kam byla látka aplikovaná, neolizovali. Jedno zvíře snad hodinku či hodinku a půl udržíme pod kontrolou, ale co když držíme zvířat víc? Pak se doporučuje provádět aplikaci odděleně a do úplného zaschnutí zvířata buď důsledně zabavovat, nebo je mít doslova pod dozorem.

Kosmetika

Často se zejména chovatelky ptají, jak je to s kosmetickými krémy. Uškodí zvířeti, když olízne ruku ošetřenou kosmetickým přípravkem?

Kosmetika samozřejmě obsahuje množství různých látek vč. alkoholu, tuků, barviv, aromatických látek, rostlinných extraktů a dalších složek, které ovšem podléhají výrobnímu tajemství. Olíznutím ruky (nebo obličeje) s přiměřeným množstvím make-upu nebo odličovačů nehrozí zvířeti přímo otrava, spíše alergická reakce na některou složku: kýchání, podráždění tlamy, náběh na zvracení nebo kožní alergická reakce.

Rostliny

Hlavně v rodinách se štěnětem je obrovským rizikem pěstovat volně přístupné rostliny, které by mohl pes ochutnat a odnést to pak dalekosáhlými následky. Proto je lepší monsteru, filodendron, difenbachii, anturium, aglaonemu, kaly, na zahradě pak azalky, rododendrony, oleandry, amarylky, narcisy, hyacinty, tulipány, kosatce a lilie přestěhovat mimo dosah štěněte.
Právě tak psa ohrožuje rulík zlomocný, blín černý nebo durman obecný. Ve volné přírodě patří k jedovatým rostlinám tis červený, pryskyřník prudký, oměj šalamounek, přeslička bahenní, starček přímětník, kýchavice, ocún jesenní, mák setý a kulčiba, náprstníky, konvalinky, vojtěška, jetel luční, vlčí bob, koukol polní nebo břečťan popínavý, a těžké otravy způsobují i thuje, jalovec a pryšec chvojka.

První příznaky otrav

Různé jedy vyvolávají odlišné symptomy a dokonce ani požití stejného jedu dvěma psy nemusí mít zcela shodné projevy. Pro laiky by mělo být alarmující nadměrné slinění, zvracení, únava, slabost a malátnost, bezvědomí a křeče, postupně se může přidat motorický neklid, poruchy vidění, paralýza dýchání, krvácení z tělních otvorů, zvracení krve, průjem a křeče, přítomnost krve v moči a trusu, krváceniny na jinak bledých sliznicích, spojivce i duhovce, tvorba podlitin, intenzivní krvácení i z malých oděrek. Jinými symptomy mohou být podle druhu jedovaté látky suchost sliznic, rozšíření zornic, útlum nervového systému, selhávání krevního oběhu a poruchy srdečního rytmu.

První pomoc

Pokud chovatel zjistí, že jeho zvíře požilo v tuto chvíli jed v jakékoli podobě, je třeba zabránit dalšímu příjmu jedovaté látky, vyvolat zvracení pomocí 3% peroxidu vodíku nebo roztoku soli, hořčice nebo jedlé sody a následně nasadit hladovku s hořkým čajem (kterého pes vypije skutečně jen tolik, kolik potřebuje tekutin) a živočišným uhlím. Pokud pes pozřel žíravinu, dávení se vyvolávat nesmí!
Jestliže k otravě došlo před delší dobou, je nutné vzít vzorek jedovaté látky, případně zvratků, a spěchat do nejbližší veterinární ordinace. Rovněž domnívá-li se chovatel, že jeho pes začíná jevit symptomy otravy a dá si to do souvislosti s tím, že pes během procházky pozřel podezřelou věc, je dobré zavolat veterináři a ještě před transportem popsat obtíže, aby se se zmírňováním následků mohlo začít už během přepravy.
Psovi, který upadl do bezvědomí, je nutno vyčistit dýchací cesty a provádět resuscitaci.

Otázky a odpovědi

Veterináře bude zajímat stáří, plemeno, pohlaví a přibližná hmotnost psa; kdy byl pes naposledy očkován; možné důvody, proč by pes měl být otráven; kde je pes ustájen a zda k němu mají přístup cizí osoby; typ klinických příznaků, kdy začaly, a v případě, že má chovatel více psů chovaných v jednom prostředí, kolik psů má shodné problémy; zda se symptomy zlepšují nebo zhoršují; jestli je znám jed, kterým se zvíře otrávilo, a zda máte od něho obal; množství požitého jedu; kdy jej pes pozřel; zda máte doma volně humánní či veterinární léky; jaké léky či jiné preparáty byly zvířeti v poslední době podávány; kdy naposled byla v okolí provedena deratizace a jestli mohl pes přijít do styku s otrávenými hlodavci.
Je také pravděpodobné, že se veterinář zeptá na značku krmiva a na případné změny stravy, na to, zda pes měl v minulosti podobné problémy, nebere-li v poslední době jiné léky, nebo netrpí-li alergií.

Odborná pomoc

Příznaky otrav často splývají s příznaky jiných nemocí, které nemusejí mít s jedy nic společného. Na druhou stranu - otrava je stav, který vždy ohrožuje psa na životě. Pokud se tedy podezření na otravu potvrdí, je další léčba v rukou veterináře.
Proti většině jedů existují protijedy. Zásadou při léčbě otrav je důležité objasnění druhu jedu. Jen pokud je znám jed, může být podán protijed – a jedině pak má pes šanci na uzdravení nebo alespoň na snížení následků otravy. Tam, kde jed není rozpoznán nebo pokud neexistuje protijed, je léčba otravy pouze symptomatická, tj. tlumící klinické příznaky.
Může být proveden výplach žaludku, podáván vitamín K nebo krevní transfuze. "Káčko" ve formě kapek se podává s tučnou stravou pro snadnější vstřebání, a to po dobu minimálně pěti týdnů, a nesmí se užívat současně s živočišným uhlím. Po celou dobu léčby musí být psovi podávána řídká, kašovitá strava nevyžadující kousání, aby se dále nepoškozovaly sliznice a nedocházelo k jejich krvácení. Samozřejmostí je, že musí být pes udržován v klidu.

Bližší informace o prevenci i řešení naléhavých i méně akutních otrav najdete na webových stránkách Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, společných s Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv – VETTOX, www.cit.vfu.cz.

Zdroj: Planeta zvířat