* 3.6.2018
❤ ❤ ❤ Poslední sbohem milovanému Čertíkovi ❤ ❤ ❤

Vážení a milí kočičí přátelé,

přinášíme velmi smutnou zprávu, včera okolo půlnoci jsme se naposledy rozloučili s milovaným starším kocourek Čertíkem. Kocourek dlouhodobě bydlel v hlavní kočičí skupině útulku Srdcem pro kočky, zažil staré útulkové časy - starou terásku, kde dnes stojí veterinární vyšetřovny, staré i nové vybavení, staré i nové vzpomínky. Kocourek proplouval útulkovým vývojem, provázel nás tuze dlouhou dobu, pocity a vzpomínky zůstávající hluboko v nás, jsou nezapomenutelné a nezaměnitelné. Čertík pocházel z Berouna, do útulku přišel vyhublý, s atypicky trčícími zoubky z tlamičky zřejmě po auto úraze, k tomu špatná srst a další potíže venkovního tuláčka. Na začátku své cesty nešlo o mazlíčka, cestu k důvěře v člověka si musel chlapínek časem najít, ale přišlo to a byla z toho dlouhá léta ohromná láska a náklonnost nejen k nám útulkovým páníčkům, ale také k návštěvníkům útulku. Někteří návštěvníci konkrétně Čertíka navštěvovali a vyhledávali jeho přítomnost, děkujeme za to. Nikdy jsme se nezbavili chronického onemocnění horních cest dýchacích, potíže kocourka provázely dlouhá léta. Na stará kolínka v rámci preventivních prohlídek jsme registrovali horší jaterní hodnoty. Věděli jsme, že jde o již staršího hubenějšího kocourka, přesto nebyl Čertík z těch, o kterém bychom řekli, že nás ze dne na den opustí. Ale rozhodně víme, že změny mohou přicházet rychle a Čertík už přeci jen nebyl z nejmladších, i když si to v danou chvíli nepřipouštíme - víme, chápeme, tušíme. Veškeré pocity se nedají dopodrobna vyjádřit, prožili jsme spolu dlouhatánský čas, krásné i těžké chvíle - obavy o kocourka po zásadní revizi zoubků, zvýšenou pozornost pro onemocnění horních cest dýchacích, plnou náruč lásky, vnímáme každý detail. Nedá se říct, které útulkové období bylo lepší či horší, každé období bylo v danou chvíli tím nejlepším možným. Berouňáček Čertík byl velkým útulkovým parťákem berouňáčkovi Teovi z jiné lokality. Kluci byli zpočátku plašánci, po letech extrémní mazlíčci, oba bydleli v hlavní kočičí skupině, oba přišli ve stejném období, oba měli v průběhu času řadu zdravotních potíží, jediným rozdílem byl náhlý Čertíkův odchod a Teouškův viditelný průběh dožívání. Každé tělíčko funguje jinak, každý průběh různých onemocnění je jiný, těžko si pokládat otázku, proč někde vidíme změny, jinde je nevidíme a přichází náhle. A co je vlastně lepší, připravit se na odchod, anebo čelit rychlému průběhu? Ale tohle není o nás, jde především o zvířátka, aby se netrápila, když přijde jejich čas za jakýchkoli podmínek.
Koncem pracovního týdne se Čertíček opakovaně přesunul z hlavní kočičí skupiny do kuchyně, kde na stará kolínka migroval. V pátek k večeru si teta Kristýna všimla vyvrhnutých šťáviček s velkým obsahem vody a to mimo jiné bývá známka selhávání ledvin. Teta začala hledat příčinu, zkontrolovala všechny kočičky pod lavicí i v prostoru kuchyně, kdyby se jí některá z nich nezdála. Čertík jediný nebyl aktivní, teta tedy přinesla kapsičku, ale nenastala žádná reakce. Kocourek tedy podstoupil vyšetření a krevní zkoušku, výsledky nebyly příznivé. Krom zvýšených jaterních hodnot, o kterých jsme věděli a v průběhu času preventivními prohlídkami všechny hodnoty kontrolovali, se přidaly i hodnoty ledvinové. Paní doktorka vyslovila obavy a zkonzultovala s námi detailně význam krevní zkoušky, naděje tady byla, ale protože jsme kocourka znali léta letoucí se všemi zdravotními komplikacemi, počítali jsme i s brzkým rozloučením. Z čumáčku vycházel kocourkovi hlen a tentokrát ne čirý. Paní doktorka naordinovala léky a infuzi. V průběhu soboty se zdravotní stav kocourka ale zhoršil, večer už byl Čertík malátnější, hlavička mu visela z pelíšku, hleny z čumáčku se zbarvily dočervena, tělíčko ztrácelo teplotu. Ve večerních hodinách nezbývalo než zkontaktovat veterinární kliniku a před půlnocí jsme se s láskou, velkým množstvím vzpomínek a plných uvědoměním s Čertíčkem rozloučili. Milovaný kocourek odešel za Duhovou bránu, odešel tam, kde už není žádná bolest ani trápení, jen klid a mír.
Nastala velmi silná chvíle, kterou již tak velmi dobře známe, ordinací se rozhostil posvátný klid, někde uvnitř nás se cosi sevřelo, oči se zaleskly slzami, kočičí kamarádi v srdíčkovém útulku pozvedli hlavičky a tiše vyčkávali. V krátké chvíli se objevil ohromný roj Andílku v čele s Archandělem Azraelem - patronem srdíčkového útulku, to abychom milovaného Čertíčka všichni společně doprovodili k Duhové bráně, to aby měla odcházející dušička co nejklidnější a nejsnadnější cestu. Archanděl Azrael utěšuje umírající i truchlící a převádí duši právě zesnulého. Každá odcházející dušička potřebuje přítomnost blízkých, odchází se jí tak pokojněji, snadněji a láskyplněji.
Milovaný Čertíčku, odpočívej a spinkej v pokoji a klidu, navždy na tebe budeme s láskou, úsměvem, smutkem a vírou v lepší blaho zvířátek vzpomínat. Děkujeme ti za nádherně prožitá dlouhá léta, za pochopení a poznání, za radost a lásku, za vše, co jsi nám po celou dobu přinášel. Milujeme tě, Čertíčku... a další bublinka vystoupala nad Srdíčkový útulek, aby už navždy střežila kroky svých kočičích kamarádů ❤ ❤ ❤

V úctě a lásce, tvá velká Srdíčková rodina ❤ ❤ ❤

* Rok narození: 2000-2006???
* Datum příjmu: 20.11.2011

* odčervený
* kastrovaný

Čerrný kocourek Čertík pochází z berounské kolonie kočiček od Tiby. Čertík přišel slintající a při kastraci se zjistilo, že má kocourek šílený zánět a silně zanícený zub. Navíc má čelist tak nějak nakřivo, takže měl zoubky vyvrácené na stranu a nyní již nemá žádné. Kocourek si musel projít strašnou bolestí včetně psychické zátěže. Slintající byl vídán už velmi dlouhou dobu, nebylo však lehké kocourka odchytit. Čertík by měl být posledním kolonistou od Tiby. Kocourek udělal časem velký pokrok, stal se z něj mazlík, ale čas od času řešíme zdravotní potíže. Čertík hledá nový domov v bytových podmínkách.