Pověry se netýkají jen lidí, ale i zvířat
Pověry se netýkají jen lidí, ale i zvířat
Psi člověka provázejí věrně celým životem a sdílejí s ním většinu jeho zážitků a prožitků.
Kříženci jsou zdravější než čistokrevní psi
Širší genetická základna dává předpoklady k vyloučení extrémně vzácných nemocí. Na druhou stranu je problém, když ani matka ani otec nebyli vyšetření, tudíž není zdravotní jistota. Proto se ve veterinární praxi najdou psi s úplně běžnými nemocemi, stejně jako ti s rodokmenem. Obecně je problém, že obvykle majitelé tyto psíky nedávají vyšetřovat, takže se některé nemoci vůbec nezjistí.
Psi, o něž se majitel stará, nedostanou blechy
Na zahradě a v kontaktu se zvířaty může dostat blechy každý pes. Nemusíte z toho mít žádné trauma! Blechy nejsou paraziti žijící ve špíně. Z 80 % pobývají v okolí psa, v jeho pelechu, v koberci. V situaci, kdy se vyskytne v jejich blízkosti, skokem se přemístí a začnou sát krev. Když zjistíte, že je váš pes napaden, řešte to speciálními přípravky. Ty musíte aplikovat opakovaně. Vyperte mu pelech, vysajte koberce a ukliďte pořádně celý byt. Pes by měl být chráněn i preventivně, proto situaci konzultujte s veterinářem.
Kastrovaní psi jsou líní, tloustnou, mění povahu
Obecně se dá potvrdit, že vyšší procento psů po kastraci víc jí, u některých se zpomalí metabolismus. Nepřekrmujte svého mazlíka, pak by jen přibíral na váze. Uvědomte si, že bude trpět jeho srdce, oběhový systém i klouby.
Fenky by měly mít alespoň jednou za život štěnata
Obava ze zhoubného nádoru dělohy je v opačném případě dost častou obavou. Přitom se u fen vyskytuje zřídka, nádor mléčných žláz až ve vyšším věku. Ovšem platí opačné tvrzení: když dáte fenku vykastrovat, může riziko rakoviny mléčných žláz klesnout.
U nekastrovaných fenek přetrvává nebezpečí zánětu dělohy, u mladých fen se dává v poslední době přednost odstranění vaječníků.
Žádné drůbeží kosti ve stravě, třístí se z nich úlomky
Problémem nejsou slepičí a krůtí krky a slepičí trupy. Trubicovité kosti končetin hovězího dobytka jsou naopak ke hryzání výborné. Jsou tak tvrdé, že je jen málo psů dokáže rozžvýkat. A navíc je dobře snášejí.
Po syrové stravě jsou psi agresivní
Agresivní chování je u psa náročné na jednoznačné vyložení, podílí se na něm mnoho příčin. Rozhodně neplatí, že k němu dojde při krmení syrovým masem; jsou tu povahové rysy, výchova, zděděné sklony.
Štěněti by se do výkalů měl strčit čumák, když potřebu vykoná doma
Aby se štěně stalo čistotným, musíte se mu věnovat. Chodit s ním ven často, nejlépe po hodině. Chválit ho za případný úspěch, kterých zpočátku nebude mnoho. Netrestejte ho, mohlo by začít vyměšovat ve skrytu, v obavě, že se na něho budete zlobit. A to není dobrá varianta ani pro jednu stranu.
Jděte na výchovu zostra
Křik, přísnost, vyžadování povelů. Přitom psí sluch je skvělý. Údajná tvrdohlavost je daná spíš tím, zda se zvíře naučilo povel (40 tisíc cvičení je běžnou normou), zda mu odměna stojí za snahu, zda ho neruší okolí.
Malí psi jsou ňufíci a výchovu nepotřebují
Žádná pravidla a zvládnutelnost? To je jen zdání - malí, uštěkaní "obtěžovatelé" života obyvatel domu či cyklistů ukazují, že i s malými plemeny je třeba počítat a hlavně pracovat. Minimálně cvičit chůzi na vodítku a základní pokyny.
Psi z útulku jsou zlí
Smutné tvrzení, není to většinou důvodem zavržení psa. Nemusí být vůbec socializováni, nemít ani minimum výchovy, jsou nešťastní, týraní. Pokud neznáte anamnézu, těžko soudit. Pokud chcete pomoci a vzít si psa z útulku, chce to odborné vedení (když to není štěňátko). Výcvik, konzultace, zda se zvíře dokáže přizpůsobit. Ověřilo se, že je snazší se vyrovnat s dospělým psem, než se štěnětem.
Psi, kteří štěkají, nekoušou
Většinou je to stejná posloupnost: ohrnutí pysků, vrčení, štěkot, chňapnutí, kousnutí. Nikdy netvrďte o žádném psovi, že nekouše.
Pes, který štěká, má ke svému chování důvod. Poznáte podle držení těla, jestli jde jen o výstrahu nebo jasný výpad.
Vrtění ocasem je přátelství
Ovšem ne všemi způsoby. Ten pes, který je v nejistotě, vrtí staženým chvostem, psi s agresívním držením těla vrtí vztyčeným nebo vodorovně drženým ocasem. Vždycky řeč těla prozradí, co si zvíře myslí, a rozhodně bychom neměli spoléhat jen na vrtění ocasu. To není nikdy jistotou.
Archiv: PLANETA ZVÍŘAT