Panleukopenie – kočičí mor

Označení kočičí mor panleukopenie získala tím, že může vyhubit celou populaci koček náchylných k infekci. Kočičí parvovir je velmi odolný, v prostředí zůstává i několik měsíců až rok, i přes použití de- sinfekčních prostředků, dokonce je možné ho přenášet na oblečení, botách. Účinné jsou dezinfekční prostředky obsahující chlornan sodný (bělidlo), kyselinu peroctovou, formaldehyd nebo hydroxid sodný.

Kočíčí virus panleukopenie (FPV) je podobný psím parvovirům a může způsobit onemocnění u všech kočkovitých šelem a příbuzných čeledí (u norků, mývalů, nosálů), ale ne u psovitých šelem. V akutní fázi onemocnění kočka vylučuje viry ve všech svých výměšcích, výkalech. Kočky se pak nakazí oronasálně (= tlamou, nosem) při kontaktu s infikovanými zvířaty, jejich výkaly, nebo jen s předměty, které byly kontaminovány virem. Proto mohou být viru vystaveny i kočky, které nechodí ven a je nutné u nich nezapomínat na prevenci. Nejvíce jsou ale viru vystaveny kočky, které žijí volně venku, a jejich citlivost je největší do 1 roku věku. Prognóza závisí na věku, stupni změn v krvi a celkové kondici, mortalita u koťat dosahuje 50–90 %. U březích koček může dojít k přenosu infekce z matky na plod přes placentu. Potom dochází buď k potratu, vstřebání plodů nebo je postižena nervová soustava koťat.
Dnes se již veterináři setkávají s panleukopenií méně díky široce rozšířené vakcinaci koček, ale i očkovaná koťata, která jsou vystavena "vysokým dávkám" viru, mohou onemocnět.
Příznaky

FPV napadá a ničí aktivně se dělící buňky v kostní dřeni, v lymfatické tkáni, ve střevním epitelu, a u velmi mladých zvířat i buňky mozečku a sítnice. Onemocnění se projevuje prudkými průjmy a zvracením, horečkou, depresí, anorexií, po inkubační době 2–7 dnů u akutních případů. Rychle se u postižených zvířat vyvíjí extremní dehydratace. Některé kočky, hlavně starší, s dobrou imunitou, mohou mít projev infekce slabší a nemusí ji tak majitel ani zaznamenat.
Panleukopenie se dá diagnostikovat na základě několika vyšetření: FPV antigen se detekuje ve výkalech pomocí komerčního latexového aglutinačního testu nebo chromatografických imunitních testů, nebo speciální laboratoře provádějí testy PCR na plné krvi nebo výkalech. Sérologické testy se nedoporučují, neboť nerozlišují mezi infekcí a vakcinací. Kočky s panleukopenií mají také typický krevní nález - snížený počet bílých krvinek.
Léčba

Úspěšná léčba akutních případů vyžaduje intenzivní podávání tekutin a podpůrnou ošetřovatelskou péči, a to vše samozřejmě v karanténě. V případě enteritidy je nutné, jako prevenci, sepse parenterálně (mimostřevně) podávat širokospektrální antibiotikum. Také je dobré celkově podporovat imunitu zvířete.

Nejdůležitější je samotná prevence, aby majitel kočky nemusel léčbu panleukopenie řešit. Doporučuje se preventivní vakcinace, kdy se koťata očkují v 8.–9. týdnech věku, revakcinace je potom za 3 týdny, a očkování se každoročně opakuje. Očkování je součástí tzv. základní trojkombinace, a i pokud s kočičkou chcete jezdit na výstavy, je toto očkování podmínkou .

Zdroj: PLANETA ZVÍŘAT