Kočičí plemena – Siamská kočka

Štíhlé, dlouhé a hlučné kočky, které u ničeho nesmí chybět, to jsou Siamky :-).

Siamská kočka patří mezi krátkosrstá plemena kočky domácí. Jsou hlučné, velmi energické a zvídavé. Mají až psí povahu a bez jejich asistence se v domácnosti zpravidla nic neobejde. Snadno se také naučí aportovat nebo chodit na vodítku na procházku se svými pány. Siamská kočka vyžaduje pozornost a bývá ráda jejím středem, miluje mazlení a hlazení, naučí se i aportovat hračky. Hlasitě projevuje svoje nálady – kocour v říji až tak hlasitě, že o tom ví širé okolí.

Siamská kočka pochází ze Siamu, dnešního Thajska. Říká se, že siamské princezny odkládaly své prsteny na dlouhé štíhlé ocasy svých koček a prsteny byly proti sklouznutí jištěny zalomením ocasu. Další legenda praví, že Siamky sloužily jako strážkyně největších cenností chrámů a zíraly na ně tak upřeně, až se jim zkřížily oči. V roce 1892 byl sepsán první výstavní standard, kde zalomení ocasu a šilhání bylo považováno za žádoucí plemenný znak. Dnes jsou tyto znaky považovány za vadu.

Siamská kočka je středně velká kočka se zadníma nohama delšíma, než jsou přední. Tělo je pevné a svalnaté. Tlapky jsou malé a oválné. Ocas je dlouhý a tenký. Hlava má podlouhlý trojúhelníkovitý tvar, nos je dlouhý a rovný. Uši jsou velké, mají rovněž trojúhelníkovitý tvar a opticky prodlužují hlavu. Oči jsou šikmo posazené a modré. Srst je krátká, téměř bez podsady, s výrazným leskem. Krátká a jemná srst siamských koček nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Ohledně barvy siamských koček je zajímavý fakt, že koťata se rodí vždy čistě bílá – a teprve časem jim ztmavnou nohy, ocas, uši a nos – vytvoří se ony typické odznaky (tzv.“point“). Vybarvení je dokončeno ve stáří tří let.

Siamské kočky mají charakteristické zbarvení – obličej, tlapky a ocas jsou tmavé a tělo má světle čokoládově hnědé zbarvení. Existují rozličné barevné variety Siamek , želvovinová (tzv.„tortie“) a i čistě bílá, která je bez odznaků, nicméně nejde o albíny, bílé Siamky musí mít modré oči.

Velmi podobné Siamským kočkám jsou také Balinéské kočky, Seyšelské kočky a Orientální kočky. Pro všechna tato plemena platí stejný standard podle FIFe, kočky tedy mají shodné tělesné charaktistiky, liší se pouze barvou očí a barvou, případně délkou srsti. Siamská kočka má typické odznaky (maska na obličeji, nohy, ocas). Oči jsou intenzivně modré. Srst je krátká, téměř bez podsady. Balinéská (balijská) kočka je dlouhosrstou variantou siamské kočky. Oči jsou intenzivně modré. Srst je středně dlouhá, jemná, hedvábná, bez vlněné podsady. Na krku trochu delší, měla by vytvářet límec. Ocas by měl přípomínat péřové pero. Seyšelská kočka je siamská kočka s podílem bílé barvy v odznacích. Oči jsou opět intenzivně modré. Rozlišujeme zde krátkosrstou a dlouhosrstou variantu. Pro strukturu srsti platí totéž, co u siamské (krátká srst) či balinéské (dlouhá srst) kočky. Orientální kočka nemá oproti výše uvedeným plemenům odznaky, nýbrž jednotné zbarvení po celém těle. Oči jsou v tomto případě zářivě zelené. Opět rozlišujeme krátkosrstou a dlouhosrstou variantu. Orientální dlouhosrstá kočka bývá též označována jako jávská kočka (javánka).

Zdroj: www.wikipedia.org

Zpracovala: Štěpánka LÖRINZOVÁ