Kočičí plemena – Ruská modrá

Ruská modrá prý pochází z okolí přístavu Archangelsk. Je to oblast vzdálená od severního polárního kruhu 200 km, což vysvětluje velmi hustý kožich této kočky. Ze země svého původu se ruská modrá dostala v 19. století společně s námořníky, ti ji v této době dovezli do Velké Británie. Roku 1880 v Anglii byla ruská modrá poprvé vystavována a hodnocena s ostatními modrými krátkosrstými kočkami. V této době byla tato kočka nazývána nejrůznějšími jmény - například archangelská, španělská modrá nebo maltézská modrá. Cílený chov započal v Británii, kdy přivezli dvě koťata jménem Yuly a Bayarda z Archangelska roku 1900. Roku 1939 se stala ruská modrá oficiálním samostatným plemenem. V USA se ruská modrá objevila taktéž v roce 1900, ale až ve 40. letech se chovatelé začali o toto plemeno zajímat. Na Novém Zélandu a v Austrálii byly vyšlechtěny ruské bílé a ruské černé. Uznány jsou pouze v Británii. Standart v USA se odlišuje od standardu Anglie.

Ruská modrá kočka je klidné a společenské plemeno. Je snadno ovladatelná a neprojevuje se nijak hlasitě. Jsou neuvěřitelně oddané a vázané na své páníčky. Jsou to sice klidné kočky, ale rády si hrají. Ruská modrá není moc aktivní kočka, nejraději lenoší a polehává někde v teploučku. Do rodiny s malými dětmi se příliš nehodí, tyto kočky mají rády klid a ticho. Vůči návštěvám mohou být apatické a někam si zalezou a o návštěvu se nezajímají. Na agresivitu a vystrkování drápků je příliš pohodlná, možná až líná. Se psy nebo jinými kočkami se snáší dobře. Ruská modrá kočka má velmi jemný a melodický hlas, ale moc často jej nepoužívá. Tato kočka je také výborný lovec.

Ruská modrá dosahuje váhy 3 až 5,5 kg. Hlava je klínovitého tvaru a je delší od očí k uším. Velké oči mají mandlový tvar a jsou posazené daleko od sebe. Barvy jsou smaragdově zelené. Koťata se mohou narodit se žlutou barvou očí, která se věkem změní na požadovanou zelenou. Vysoko posazené uši mají být velké a vnitřní strana by neměla být osrstěna. Od široké základny se zužují do špičky. Tělo ruské modré je pružné, protáhlé a dobře osvalené. Působí však jemně a elegantně. Nohy jsou dlouhé a štíhlé. Ocas je také dlouhý a zužuje se do zaoblené špičky. Srst je dvojitá, krátká, hustá, jemná a musí odstávat od těla. Díky stříbrnému tickingu je srst sametově lesklá. Zbarvení je modré (nebo černé a bílé).

Srst ruské modré se snadno udržuje a nevyžaduje žádné speciální úkony. Mnozí chovatelé tvrdí, že čím míň se kočka kartáčuje, tím má lesklejší srst. Od všech ostatních plemen koček se liší především dvojitou krátkou srstí jemné stříbrné barvy (ani při sebepečlivějším pročesávání se hřebenem nedostanete až na kůži, v případě promočení nasaje všechnu vodu vrchní srst, ta spodní a bělounká pokožka zůstavají zcela suché). Díky místu jejich původu jsou rády v teple. Ve vrhu bývají nejčastěji čtyři koťata. Ruská modrá je výborná matka. Není příliš aktivní plemeno, proto je nutné kontrolovat délku drápků a občas je zastřihnout.

Zdroj: www.miciny.cz, www.vikipedia.org, www.google.com

Zpracovala: Štěpánka LÖRINZOVÁ