* 8.11.2019 ❤ ❤ ❤ Poslední sbohem milované kočičce Písklátku Srdíčkové ❤ ❤ ❤

Vážení a milí přátelé, je nám to nesmírně líto, ale s hlubokým zármutkem i pochopením vám oznamujeme, že jsme se museli naposledy rozloučit s milovanou kočičkou Písklátkem Srdíčkovou. Útulkovou historii naleznete zde: http://www.srdcemprokocky.cz/?q=taxonomy/term/1028

Lehoučká jako vánek, nádherná a jemná jako motýlí křídla, tělíčko velmi chaboučké, dušička velmi silná, to byla naše milovaná kočička Písklátko Srdíčková. Jak už to často chodí, i Písklátko byla jedna z mnoha kočičích kamarádů, o jejíž umístění nás žádal spřátelený útulek. Extrémní případ na kost vyhublé kočičky, která se neuvěřitelně snažila zvednout. Holčičku měl údajně napadnout pejsek, ta se pak v původní lokalitě nějakou dobu neukázala a nakonec se přišourala ve velmi vážném stavu. Zdá se nám ale, že strádat musela déle. Pro uspokojivou krevní zkoušku a velký elán do života byla dána kočičce šance, ale jak už to bývá, tak chabé tělíčko je vnímavé na různá onemocnění a navíc vyčerpává samo sebe. Nicméně šance tady byla a nám bylo společně krásně. Písklátko nám ukazovala neuvěřitelnou sílu, náklonnost a vděk. Holčička věděla, že je v teplíčku a bezpečí a my jsme cítili velmi silnou energii, kterou ze sebe vysílala. Tak silná energie u tolik vyčerpaného tělíčka je vzácností. Jak jemně Písklátko přišla, tak jemně i odešla, vysílená, vyčerpaná, s velkým pochopením, láskou a ohromnou sílou.

Velmi vyčerpané tělíčko milované kočičky postupně sláblo. Nejdříve nám Písklátko ukázala velkou chuť k jídlu, vstávala k nám, když jsme přicházeli, ležela, šlapala mléčný krok, reagovala na naše hlasy, ale pomaličku a polehoučku se z tělíčka život vytrácel. Postupně se holčička přestávala zvedat, ujídala méně, ale stále neprojevovala žádné bolestivé reakce, spinkala, odpočívala, ale svíčka života velmi pomaličku dohořívala. Protože víme, vnímáme, cítíme a trávíme s kočičkami spoustu času, nechali jsme v úctě a lásce Písklátko odejít do světla, tam kde už není žádná bolest, utrpení a strádání, jen láska, mír, klid a bezpečí.

Cítíme, že k nám některá zvířátka chodí dožít a to je pro mnohé velká výhra. Každý má na tomto světě svůj čas, je potřeba tuto skutečnost přijmout. Víme, že přijímáme extrémní případy a ne vždy je možné jít dál, ale přechod na druhý břeh je rovněž požehnáním a vysvobozením. Na srdíčkových videích často zmiňujeme, že si každá dušička řekne sama, co bude dál a Písklátka dušička nebyla vyjímkou. S velkou láskou, úctou a pochopením jsme se s milovanou kočičkou rozloučili. Péče o vážně nemocné je tuze moc duchovně krásná a duševně náročná, veškeré prožitky jdou ruku v ruce - ohromná láska a procítěnost je vyvážená ohromnými obavami. Důležité je poskytnou potřebné dušičce veškerou možnou péči. Písklátko v nás zanechala hlubokou a krásnou stopu neuvěřitelně silné dušičky v naprosto rozbité schránce. Důstojný odchod pro umírající má v srdíčkovém útulku stejnou váhu jako život pro uzdravené, i když s odlišnými prožitky. Víme, chápeme, smiřujeme se, děkujeme a přijímáme, protože odejít do světla je pro mnohé ta největší možná výhra. Jsme tady pro vážně nemocné, zdravé, uzdravené i loučící se. Snažíme se pomáhat, jak nejlépe umíme, ale na této planetě jsme jen malými pány, a proto je potřeba vnímat záchranu a pomoc ve všech směrech a smyslech. Pečujeme o vážně poraněné a vážně nemocné dušičky a tak to zkrátka je. Nejedná se o prohru, ale naopak o výhru pro danou dušičku, která už nemohla jít pozemskou cestou dál, navzdory tomu, že uvnitř duše prožíváme zmatek a hluboký smutek.

Útulkovou karanténu prozářilo přenádherné jasné světlo, k nádhernému Písklátku směřoval prosvětlený a třpytící se paprsek lásky a síly. V dáli se objevil Archanděl Azrael patron srdíčkového útulku s gardou světelných Andílků - zářivých pomocníků. Milovaná kočičko Písklátko, pojď a podej nám tlapičku, vyprovodíme tě k Duhové bráně za Kuřátkem, Pumičkou, Karolkem a dalšími. Podej nám tlapičku, aby ses cítila v bezpečí a milována, abys byla do poslední chvíle s námi a vyměnila tento svět za mnohem lepší a mnohem pokojnější. Milovaná kočičko Písklátko, byla jsi neuvěřitelně silná, neuvěřitelně vnímavá a vlila jsi nám do žil moře energie, úcty, pochopení a lásky. Děkujeme ti, že jsme o tebe mohli pečovat a vnímat naplno tvou kočičí dušičku - tvé potřeby, chvíle lásky, obavy, přání, smutek, naplnění. Děkujeme ti, že jsme se mohli setkat s tak krásnou dušičkou, která nás všechny vzala za srdce a právě v našich srdcích zůstaneš již napořád. A každého léta, když uvidíme vzlétnout či přistávat nádherného motýlka, budeme vědět, že jsi tady pořád s námi. Lehoučká jako vánek, nádherná a jemná jako motýlí křídla. A další bublinka stoupla prosvětleným paprskem jasně zářícího světla výš a výš nad srdíčkový útulek, aby už navždy střežila kroky svých pozemských kamarádů ❤ ❤ ❤

Milujeme tě, milované Písklátko. Vzpomínáme a nikdy nezapomeneme na přenádhernou a silnou kočičí dušičku, která nás přišla byť by na krátkou chvíli pozdravit a potěšit. Odpočívej a spinkej v pokoji a klidu.

Tvá velká srdíčková rodina ❤ ❤ ❤

* Rok narození: ?

Příjem z Berounska na centrálu srdíčkového útulku ve Vrbičanech - na kost vyhublá nemocná kočička Pískle Srdíčková: https://www.zonerama.com/srdcemprokocky/Album/5746082. Písklátko měla být v původní lokalitě krmena a jednoho dne byla údajně viděna, jak ji napadl pes. Jenže od té doby jakoby se po kočičce slehla zem. Po několika dnech se Pískle doplazila na místa, kde byla krmena a v tu chvíli byla pro kočičku vyhledávána pomoc. Zuboženou čičinku jsme přijímali do srdíčkového útulku na žádost jednoho z útulků a první cesta vedla přímo na veterinární kliniku, odkud jsme poté očekávali zprávy, zda bude její živůtek ukončen, tak jako v případě mnohých kamarádů při vstupní prohlídce, anebo bude mít šanci jít dál. Tělesná schránka se neslučovala s elánem do života. Čičinka s tělíčkem čerpajícím ze zbytkové energie se mazlila, zvedala, reagovala a nakonec také papala, ale následně vysíleně odpočívala a spinkala. Především tento psychický stav Písklátko posunul dál. Vstupní krevní zkouška hematologie potvrdila anémii ale nikoli výraznou jen hraniční a náznak virózy. Krevní zkouška biochemie potvrdila dvě vyšší ledvinové hodnoty, avšak také ne velmi výrazné a i ty si myslíme, že souvisí s vyčerpáním a dehydratací. Zatím nebyla potvrzena žádná zlomenina ani nález na plicích, ale nepopíráme, že nemůže nic vyplout na povrch. Sonografie odhalila jen nepatrné množství tekutiny v bříšku. Co je dnes, nemusí být zítra, a proto musíme počítat u vážných marůdků a že jich u nás je, s jakoukoli zlomovou situací. Zatím nám Pískle papá, kape infuze, užívá potřebné léky. Ať už Písklátka cesta dopadne jakkoli, pro micinku uděláme maximum tak, aby se netrápila a ona sama rozhodne, jak to bude dál. Víme, že řešit vyčerpaná tělíčka je běh na dlouhou trať s různým výsledkem, ale ani u různě nemocných a polámaných pacientů tomu není jinak.