Franz Marc, malíř koček

"Už dlouho se mi zdá, že na člověku je mnohé škaredé. Zvíře mi připadá krásnější a čistší." (Franz Marc)

Německý malíř Franz Marc (1880-1916), kterého chce tento článek představit, nebyl nějakým amatérským, třeba i zručným výrobcem zvířecích obrázků pro domácnosti. Jedná se o jednoho z nejdůležitějších malířů své doby. O umělce oceňovaného nejenom v Německu, ale postupně známého celoevropsky. Franz Marc patří mezi klasiky umění dvacátého století. Byl objevitelem nového stylu, zároveň malířem, který hodně – a daleko více, než to obvykle malíři dělají – přemýšlel o umění, o světě, o sobě i o přírodě. O tom svědčí také knihy jeho úvah a deníkových zápisků.

Hlavním tématem Marcových obrazů nebyly (jenom) kočky, ale vůbec zvířata. Nejčastěji koně. Ale kromě psů, lesní zvěře, tygrů i labutí zanechal také několik desítek obrazů koček namalovaných na plátně, i jejich znázornění na grafikách a skizzách.

Marc nechtěl znázornit kočku anatomicky věrně, ale vystihnout svými obrazy duši zvířete. Někdy dokonce říkal, že se pokouší „uslyšet“ jakousi hudbu nebo hudebnost, která je vlastní zvířeti a je u každého zvířete jiná.

Pocházel z malířské rodiny, nejdříve chtěl být farářem, pak studoval jazyky, teprve později se i on definitivně rozhodl v otcových stopách pro malířskou dráhu. Cestuje po Evropě a objevuje nové krajiny, které by mohl malovat. Nejhlouběji se cítí osloven Francií, především skalnatým a zachmuřeným pobřežím v Normandii. Marc byl introvertní a kultivovaný muž, vnímavý pro přírodu, křehký a citlivý umělec, který všude nacházel přátelství.

"Existují pro umělce něco tajemnějšího než to, co příroda zrcadlí v očích zvířete? Jak vlastně vidí svět kůň, orel, jelen nebo pes? Jak ubohý a bezduchý je zlozvyk našich malířů zvířata do krajiny a nechat je promenádovat před našima očima, místo aby sami vstupovali do duše zvířete." (Franz Marc)

Je škoda, že život někoho takového skončil v pouhých 36 letech. Marc, jehož mnozí osobní přátelé byli Francouzi a jiní cizinci, padl jako voják v první světové válce u Verdunu – ve válce, kterou dnes nahlížíme jako zoufale zbytečnou, vedenou za tolik pochybné hodnoty, jako jsou „národ“, „vlast“ a „císař pán“. Jak víme z Marcových deníků a skicářů, na kterých pracoval v zákopech, velmi trpěl zejména tím, jak tato válka byla krutá ke zvířatům. Denně potkával na bojišti zabité koně roztrhané granáty. Franz Marc zahynul bohužel během posledního dne své vojenské služby, 4. března 1916. Pak měl být jako významný umělec stažen z bojů a poslán do zázemí.

V Marcových obrazech není kočka pojednaná jako milý mazlivý domácí punťa. Marc podtrhuje svými znázorněními zejména kočičí nespoutanost, záhadnost, magičnost a svobodu. Každá jeho kočka je zejména svá.

Autor: p.Marek, českobratrský evangelický kazatel