* 17.3.2024 ❤️ Poslední sbohem milovanému pradědečkovi Macíčkovi Srdíčkovému ❤️ Ahoj člobrdíci, v dnešních hovorech společně s tetou Irčou a tetou Kristýnou zavzpomínáme na milovaného stařečka Macíčka, který odešel do nebíčka: https://www.youtube.com/watch?v=sQ3gttKlqzU. Myslíme, že není co dodat, pojďte a vstupte s námi do vzpomínek. Krásný poslech, milovanému Macíčkovi lásku a světlo, v úctě vaše Agátka Srdíčková ❤️

* 15.3.2024 ❤️ ❤️ ❤️ Poslední sbohem milovanému pradědečkovi Macíčkovi Srdíčkovému ❤️ ❤️ ❤️

Vážení a milí přátelé, s hlubokým zármutkem i pochopením vám oznamujeme, že jsme se museli naposledy rozloučit s milovaným pradědečkem Macíkem Srdíčkovým: https://eu.zonerama.com/srdcemprokocky/Album/11186027. Útulkovou historii naleznete zde: http://www.srdcemprokocky.cz/?q=taxonomy/term/1238.

Nádherný Macíček odešel do nebe sešlostí věkem. Kocourek měl vážně nemocné srdíčko a nakonec jsme zjistili útvar na střevech. Ať už to vyzní jakkoli: my čekali jaro a zatím přišel pozemský mráz a nebeské léto s rajskou zahradou…. A každého dne, když vstoupíme do tvého útulkového pokojíčku, vstoupíme zároveň do tvého srdce. Když uvidíme různá místa, kde jsi rád odpočíval, zaplaví naši duši nekonečná vzpomínka na úžasného kluka s límcem. Budeme zkrátka vědět, že jsi tady pořád s námi. Lehoučký jako vánek, překrásný jako obrázek.

Vážení a milí přátelé, nádherný a v minulosti určitě urostlý kočičí dědeček Macík Srdíčkový přišel do útulku z kladenské zahrádkářské osady na pokraji sil začátkem srpna loňského roku. Hodná teta krmička o kocourka v původním prostředí pečovala, nechala jej vykastrovat a na prastará kolínka, když mu bylo ouvej, vyhledala pomoc. Při příjmu jsme řešili anémii, hraniční ledvinové hodnoty, vysoký zánět v tělíčku a naprosto zánětlivou a zhnisanou tlamičku včetně shnilých zoubků. Jenže nic se nedalo uspěchat. Macík sice vzrůstem pořádný kocourek byl vyhublý až běda. Zkrátka kostřička na vysokých tlapičkách s obrovskou hlavičkou. Časem na povrch vyplula plíseň, reaktivovaná forma toxoplazmózy a vůbec spousta zdravotních událostí, které se projevují u oslabených kočiček a musí se řešit pomaličku krok po krůčku. Pozvolna jsme kocourka dostali z nejhoršího a nechali tělíčko regenerovat. Milovaný Macík přibral na váze, i když jsme si představovali váhu ještě o chloupek vyšší. Nakonec se dočkal revize shnilých zoubků a odběru vzorků ze zánětlivé tlamičky za účelem histologie. Diagnostická laboratoř potvrdila chronický autoimunitní zánět. Při těchto zánětech se situace může vyvíjet jakkoli, ale nám se dařilo a kocourkova tlamička se časem zklidnila.

Milovaný Macík se stal právoplatným obyvatelem pokoje Maxíčka a musíme dodat, že se v tomto pokojíčku nesmírně líbilo. Teta se sice držela za hlavu, když kocourek šplhal do koruny kočičího stromu, neb kocourkova chůze byla již vachrlatá. Byl spokojený, dobře papal, s tetou navazoval ohromné duchovní pouto. Nicméně, čas běžel dál, kocourka nadále neopouštěly kožní potíže a jedno dne i hůře dýchal. Fonendoskopem nebyl zjevný nález ani na plicích a ani na srdíčku. Paní doktorka pořídila tedy RTG snímky a tady už se jí srdíčko nelíbilo. Kardio vyšetření na klinice skutečně potvrdilo srdeční vadu a dosti výraznou. Kocourek měl navíc vysoký tlak a musel užívat kombinaci léků. Léky teta vkládala do paštičky a Macík už s chutí čekal na svůj pokrm. Nic se mu totiž nedalo jen tak vložit do tlamičky, to vždy vrčel, máchal okolo sebe tlapičkami, kousal prázdnou tlamičkou a nadával. Vždyť šlo také o nevrlého byť by mazlivého pradědečka. O Macíčkově barevné povaze by se dal napsat rozsáhlý román.

Nicméně čas běžel dál a útulková teta s milovaným Macíkem navazovala čím dál bližší vztah. Kocourek čekal každé ráno na paštičku s uvnitř ukrytými léky, tetu ducal svou ohromnou hlavičkou a nastavoval se k hlazení. Letos jsme dokonce do útulku pořídili kardio sondu. Poslední kardio vyšetření srdíčka proběhlo tedy v útulku. Čas běžel dál…

Kocourkovi nebylo jedno dne nejlépe. Teta přikládala tuto problematiku srdíčku, ale nebylo tomu tak. Sonografie bříška potvrdila zřejmě nádor na střevech. Kocourek dostal léky na zklidnění střev, ale situace se brzy opakovala, kocourkovi se opět hůře dýchalo. Následoval akutní výjezd na kliniku. Sonografie bříška mluvila jasně. Střívka byla výrazně horší. Macíček byl anemický a operace v případě Macíka nepřipadala v úvahu, byla by jen prodlužováním trápení na prastará kolínka. Po dohodě s paní doktorkou Lenkou jsme nechali chlapečka odejít za duhovou bránu do mnohem krásnějšího a jasnějšího světa.

Je to zvláštní, protože přesně u takto starých a nemocných zvířátek předpokládáme náhlý zlom. Nikdy na něj ale nejsme připraveni. Teta měla představy, jak bude o kocourka pečovat a jak se bude osobní pouto prohlubovat víc a víc…. a nakonec došlo k poutu nejhlubšímu – poutu bez podmínek v den loučení ❤️ ❤️ ❤️

Kapička v moři, dušička nádherná. Jedna z mála dušiček, které se otevřely brány srdíčkového útulku. Jedna z mála dušiček, která měla to štěstí dožít v teplíčku, milována a opečovávána.

Macíček přišel zubožený, časem nádherně prokoukl, ale pozvolna se začaly přidávat zdravotní komplikace. Odešel s ohromnou náklonností a zasypán miliony pusinek i myšlenek. Přenádherný kocourku, mnohdy nevrlý, ale zároveň tolik mazlivý, byl jsi zkrátka nesmírně úžasný. Dokonale jsi ovládal přenos myšlenek, souznění duší a srdcí, stačilo se zadívat do očí a vzájemně propojit myšlenky...

Veterinární kliniku prozářilo přenádherné jasné světlo, v srdíčkovém útulku všechny kočičky zpozorněly a jasné světlo prozářilo i srdíčkový útulek. K nádhernému Macíčkovi směřoval projasněný a třpytící se paprsek lásky a síly. V dáli se objevil Archanděl Azrael patron srdíčkového útulku s gardou světelných Andílků – zářivých nebeských pomocníčků. Milovaný pradědečku Macíčku, pojď a podej nám tlapičku, vyprovodíme tě k duhové bráně za Albertýnkou, Korzárkem, Lojzíčkem a dalšími milovanými kamarády. Podej nám tlapičku, aby ses cítil v bezpečí a milován, abys byl do poslední chvíle s námi a vyměnil tento svět za mnohem lepší a mnohem pokojnější. Milovaný Macíčku, byl jsi neuvěřitelně silný, neuvěřitelně vnímavý a vlil jsi nám do žil moře energie, úcty, pochopení a bezpodmínečné lásky. Děkujeme ti, že jsme o tebe mohli pečovat a vnímat naplno tvou kočičí dušičku - tvé potřeby, chvíle lásky, obavy, přání, smutek, naplnění. Děkujeme ti, že jsme se mohli setkat s tak krásnou dušičkou, která nás všechny vzala za srdce a právě v našich srdcích zůstaneš již napořád. A každého dne, když vstoupíme do tvého útulkového pokojíčku, vstoupíme zároveň do tvého srdce. Když uvidíme různá místa, kde jsi rád odpočíval, zaplaví naši duši nekonečná vzpomínka na úžasného kluka s límcem. Budeme zkrátka vědět, že jsi tady pořád s námi. Lehoučký jako vánek, překrásný jako obrázek. A další bublinka stoupala prosvětleným paprskem jasně zářícího světla výš a výš nad srdíčkový útulek, aby už navždy střežila kroky svých pozemských kamarádů ❤️ ❤️ ❤️

Milujeme tě, nádherný Macíčku. Vzpomínáme v nejhlubší úctě a lásce a nikdy nezapomeneme na přenádhernou a silnou kočičí dušičku, která nás přišla byť by na krátkou chvíli pozdravit a potěšit.

Odpočívej a spinkej v pokoji a klidu.

Tvá velká srdíčková rodina ❤️ ❤️ ❤️

* Rok narození: 2005?

* odčervený
* očkovaný
* kastrovaný

Příjem z Kladenska na základnu srdíčkového útulku ve Vrbičanech - nemocný kočičí dědeček Macík na fotografiích s lékařem Jirkou Boštičkou: https://eu.zonerama.com/srdcemprokocky/Album/10198292. Každá nově přijatá kočička v době narozkového období bude do nadílky přidána rovnou. A to je moc dobře, protože kdy jindy slavit narozky, než při příchodu do útulku. Třeba se opravdu takové zvířátko "znovu narodí". Nyní se vrhneme na kocourkův příběh. Milovaný Macík byl dlouhodobě obyvatelem zahrádkářské kolonie, kde jej krmila moc hodná teta krmička a také místní chataři. V minulosti byl mimo jiné kastrován. Jenže léta běžela a kocourek postupně chřadl. Chataři se jej nechtěli vzdát, ale teta krmička jim vysvětlila, že není zbytí a kocourek bez pomoci zemře. Milovaného Macíčka jsme přijímali s rýmou, zhnisanými zoubky, zánětem v tělíčku, zatím lehce zvýšenými hodnotami ledvin. Kocourek musel být v plné síle doslova obřík. Představte si opravdu vysokého a ohromného kocourka, který má nyní okolo 4kg, ale za normálních okolností by byla jeho váha minimálně dvojnásobná. Zda se podaří milovaného Macíka dostat ze stávajících potíží, to netušíme, ale moc a moc si přejeme, aby měl dostatek sil, dočkal se revize zoubků a bylo mu zase fajn. Kocourkovi se s námi nechtělo moc spolupracovat, jde o mazlivého ale svého kocourka.