Jak zabránit úrazům kočky

Ať už se kočka vydá po venkovním parapetu najít nejteplejší místečko k vyhřívání nebo na strom lovit ptáky, kdykoli se může smeknout a spadnout na zem.

Nebezpečí číhá na každém kroku

Kočky, které se pohybují venku, mimo náš byt, jsou ohroženy v daleko větší míře než kočky stoprocentně domácí. Patří mezi přirozenost šelem všechno řádně prozkoumávat, a zrovna kočkovité šelmy jsou pro podobná bádání dokonale fyzicky vybaveny: protáhnou se i malou skulinou, vylezou do nejvyšších možných výšek, pohybují se naprosto neslyšně a navíc mají potřebu se občas schovat.

Není divu, že je mezi kočkami tolik úrazů. Ztracená a oplakaná kočka se může najít až po několika dnech v nepoužívané garáži, v šuplíku nebo ve skříni, a můžeme mluvit o štěstí, pokud bude pouze dehydrovaná. Podobné štěstí je téměř vyloučeno, pokud si včas nevšimneme kočky schované v krbu, v pračce, myčce, sušičce nebo v troubě.
Mnohé kočky už byly přivřené mezi dveřmi, způsobily si perforaci střev, kostí, nalezenou v nezavřeném odpadkovém koši, nebo se utopily v záchodové míse.
A nejčastějším typem úrazů koček jsou pády z výšky.

Pády

Ať už se kočka vydá po venkovním parapetu najít nejteplejší místečko k vyhřívání nebo na strom lovit ptáky, kdykoli se může smeknout a spadnout na zem.
Hlavně koťata přecení často své síly, když vylezou na nejvyšší strom v okolí a k návratu dolů už nemají sílu ani odvahu. Kůra stromů je ale nesrovnatelně lepší povrch k bezpečnému lezení než plast, hliník, plech nebo lakované dřevo, což jsou materiály, na kterých jsou i ostré kočičí drápy k ničemu. Proto je třeba zabezpečit okna v bytě sítěmi, a pokud větráte bez sítí, pak používejte jen ventilačku a ještě se předtím důkladně přesvědčte, že se tudy kočka opravdu neprotáhne.
Sítě se dají celkem levně nainstalovat i na lodžie. Na balkóny, kde je použití sítí nemožné, kočku raději vůbec nepouštějte, nebo alespoň stávající zábradlí zvyšte pletivem a větší odsazení mříží vyplňte alespoň propletením rákosovou rohoží. I tak je třeba trávit čas na balkóně společně s kočkou a dohlížet na ni.
Když kočka padá, snaží se už během pádu otočit a dopadnout na všechny čtyři. Uchrání si tak hlavu a tělo před vážnějším zraněním. Při pádu z větší výšky má sice více času na otočku těla, ale pak už nohy nemohou náraz dostatečně odpružit.
Pády z výšky znamenají pro kočku většinou když ne smrt, tak trvalé následky.
První pomoc spočívá ve vyčistění a vydesinfikování otevřené rány a okamžitý převoz k ;veterináři. Poraněné zvíře by se nemělo přenášet v náruči, ale ve schránce s pevným dnem – např. v plastové přepravce.

Úrazy způsobené srážkou s autem nebo napadením jiným zvířetem

Další typ poranění vzniká při kocouřích rvačkách, napadení psem nebo srážce s autem. Nejčastějšími následky střetu s autem jsou vnitřní zranění a zlomeniny, po boji zas bývají prokousnuté končetiny, potrhané uši nebo hluboké drápance.
I na první pohled nenápadná zranění mohou být o to více bolestivá. Zvíře může mít poškozené vnitřní orgány nebo být v šoku, ale mohou to být také "jen" pohmožděniny nebo krevní výron.
I v tomto případě otevřené rány vyčistěte a desinfikujte, zařiďte okamžitý převoz k veterináři. Na krevní výrony se osvědčily ledové obklady.
Rány je zbytečné překrývat, protože kočka si stejně všechno strhne a rána by nezasychala. Kolem rány můžeme vystříhat chlupy, aby do ní nezarůstaly.
Poraněné oči neošetřujeme, pokud nejde o pouhé vyjmutí mechanické nečistoty.

Udušení

Hrozí vždy, když kočka spolkne cizí těleso špičatou kost, jehlu ap. - nebo když jí na hraní ponecháme igelitový sáček. Pokud dojde k zástavě dýchání, musíme nejprve překážku z krku odstranit, protože na záchranu zbývají dvě až tři minuty. Když jde skutečně o život, kočka zpravidla neprotestuje.
Jestliže nastalo krvácení z plic, nebo pokud se kočka nadýchala jedovatých plynů, může pomoci dýchání "z úst do úst" nebo masáž srdce. Zapadlý jazyk vytáhneme pinzetou nebo prsty obalenými kapesníkem.
Častěji než u psů vídáme u koček lovení hmyzu přímo ze vzduchu. Kočky při své proslulé obratnosti mají daleko větší šanci na úspěch a na otoky v oblasti tlamičky a krku, které mohou způsobit udušení. Když je kočka pobodaná včelami nebo vosami vícekrát, může zemřít i na otravu.

Otravy

Kočka se ale může otrávit i nadýcháním, dotekem nebo požitím jedovaté látky. Nejčastěji dojde k otravě kočky po sežrání otrávené myši. Mezi příznaky otravy patří zpočátku roztřesené nohy, promodralé sliznice, malátnost a lapání po dechu. Kočka nadměrně sliní a kálí, bez kontroly močí a zvrací. Má nepřítomný pohled a rozšířené zorničky, je podrážděná až agresivní. Následují nekoordinované svalové stahy, křeče a kolaps, zvracení krve, krvácení z konečníku, nosu, dásní a do močového měchýře, to vše za silného nářku.
Otravy, ke kterým může kočka přijít doma, mohou způsobit některé pokojové rostliny, které si kočka sama "naordinuje", aby se zbavila chuchvalce chlupů v žaludku. Dalším potenciálním nebezpečím jsou čisticí prostředky, hnojiva na květiny, postřiky proti rostlinným i jiným parazitům, všechno, co kočka může najít v garáži, léky. Hodně lidí má alergii na léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou, kočky bez výjimky všechny.
U některých otrav pomáhá vyvolat zvracení, u jiných je to naopak fatální chyba.
Zvracení nevyvolávejte při požití ředidel, kyselin a louhů, kdy by se látka dostala znovu do jícnu, ani při křečích a bezvědomí, aby kočka zvratky nevdechla. Také po více než dvou hodinách je to zbytečné, protože jed už se vstřebal.
Zvracení vyvoláme podáním teplé vody se solí v množství pěti až šesti lžiček na jednu sklenici. Roztok vpravujeme do krku hodně pomalu pomocí injekční stříkačky (bez jehly), aby se kočka nezalkla. Pokud se brání, znehybníme ji těsným zabalením do ručníku.
Další kroky necháme na veterináři, ke kterému kočku rychle dopravíme.
Střelné rány
Ať už mají někteří takélidé důvody jakékoli, je fakt, že čas od času ošetřují veterináři zranění způsobená střelbou. Když kočka útok přežije a kulka jí nevnikla například do nohy, což bychom poznali podle kulhání, nemusíme ránu v husté srsti zpočátku ani postřehnout. Diabolky nebo broky nahmatáme pod kůží při hlazení, a ty, které vnikly hlouběji do těla, mohou začít škodit až po čase a nalézt se dají až třeba při RTG vyšetření u úplně jiné příležitosti.

Popáleniny

Snad ještě horší sorta "lidí" než ta střelecká je pyromanská, která kočku schválně poleje hořlavinou a pak škrtne sirkou... K ošklivým popáleninám mohou bohužel kočky přijít i našim přičiněním, když dopustíme, aby kočka zkoumala pánev, na které zrovna cosi smažíme, rozpálená kamna, žehličku, kulmu nebo topení.
Pokud je spálené místo malé, potřeme je slabě mastí proti popáleninám a necháme volně větrat. Do zahojení kontrolujeme, jestli se místo nepodebírá a nehnisá. Větší popáleniny chladíme studenými obklady, můžeme je potírat kostkou ledu a jejich další ošetření a léčbu raději svěříme veterináři.
Elektrický proud může kočku poranit i zabít. Stává se to, když kočka kouše elektrickou šňůru nebo kabel. Důsledkem jsou šok, popálená tlamička nebo bezvědomí. Pokud zjistíme, že kočka nedýchá, ale srdce jí tluče, v první řadě jí vytáhneme jazyk a zkontrolujeme, jestli má volnou ústní dutinu. Můžeme kočce dávat masáž srdce jemným mačkáním a uvolňováním hrudníku, a někteří chovatelé dokonce elektřinou zasažené kočce poskytují umělé dýchání: z úst do nosu plus stisknutí hrudníku. Na šok platí známých "pět Té": ticho, teplo, tekutiny, transport, tišící prostředky.
Kočka nám nemůže říci, kde a co ji bolí. Správný chovatel to veterináři poví za ni.

Planeta zvířat