Otevřete ústa, prosím!

Asi nikdo z nás nechodí rád k zubaři. A všichni víme, jaké to je trápení, když se rozbolí zub. Proto se většinou snažíme dělat všechno pro to, abychom měli zuby zdravé. Ale co naši čtyřnozí kamarádi? I ty dokážou zuby pořádně potrápit. Na to, s jakými zubními problémy přicházejí nejčastěji do ordinací psi a kočky a jak taková návštěva zvířecího zubaře vypadá, jsme se zeptali MVDr. Tomáš Fichtela, Ph.D., odborného asistenta Kliniky chorob psů a koček Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno:

Trpí zvířata často záněty a vředy ústní sliznice?

Nejrůznější formy stomatitid (zánětů ústní sliznice) jsou časté především u koček. Setkáváme se však s nimi i u psů. Obvykle se projevují výraznou bolestivostí, slinotokem a zápachem z ústní dutiny. Sliznice v postižených okrscích bývá zarudlá, nerovného povrchu. Při podráždění lehce krvácí. Bolestivost může být v některých případech tak výrazná, že pacient má problémy při příjmu potravy. Příčiny vzniku těchto zánětů nejsou zcela vyjasněny. Spekuluje se o vlivu virových infekcí, a to jak místních, tak celkových. Další možnou příčinou mohou být poruchy imunitního systému, a to jak ve smyslu zhoršení (oslabení) jeho funkce, tak ve smyslu tzv. autoimunitních chorob, při kterých imunitní systém poškozuje tkáně vlastního těla. Významnou příčinou stomatitid bývá přecitlivělost a přehnaná reakce imunitního systému na bakteriální flóru ústní dutiny. Léčba tohoto typu stomatitid je obtížná a ne příliš spolehlivá. Šanci na úspěšnou terapii významně zvyšuje odhalení příčiny. Samotné podávání antibiotik se obvykle míjí účinkem, protože bakterie bývají v zanícené tkáni přítomny spíše druhotně.

Jak častá je u psů a koček parodontóza?

V případě psů a koček mluvíme obvykle o parodontitidě a nikoli o parodontóze. Příčinou těchto změn jsou ve velké míře bakterie obsažené v zubním plaku (zubním kameni), které způsobí infekci a zánět parodontálních tkání. U psí populace se obvykle uvádí 50% postižení a u jedinců disponovaných plemen starších šesti let je postiženo100 % populace. U koček je postižení menší, ale o to více potíží mají se stomatitidami jiného původu.

Co způsobuje tvorbu zubního kamene? Existuje účinná prevence? Jak často by se měl nechat zubní kámen odstranit?

Zubní kámen vzniká druhotnou mineralizací zubního plaku. V zubním plaku se shlukují krystaly uhličitanu hořečnatého a vápenatého, které postupně vytvoří kompaktní vrstvu zubního kamene. Nejúčinnější prevencí je pravidelné odstraňování měkkého, dosud nemineralizovaného plaku, tedy čištění zubů zubním kartáčkem. Čištění lze podpořit podáváním potravy, pamlsků a hraček, které svojí povrchovou strukturou a tvarem napomáhají plak z povrchu korunek při žvýkání odstraňovat. Tento přirozený proces čištění zubů se nazývá samočištění v okluzi. Pokud se zubní kámen vytvoří, je třeba jej odstranit dříve, než se na parodontálních tkáních rozvinou nevratné změny. Prosté odstranění zubního kamene je v podstatě kosmetický úkon a pokud již došlo k poškození parodontálních tkání, musí po něm následovat další ošetření.

Co je příčinou zápachu z dutiny ústní a jak mu zabránit?

Příčinou zápachu z dutiny ústní jsou bakteriální produkty na bázi sirných sloučenin. Ty jsou tvořeny bakteriemi, které osídlují zubní plak a zanícené parodontální tkáně. Zabránit tomuto zápachu nebo jej omezit lze jen důslednou ústní hygienou.

Jsou u zvířat běžné zubní kazy? Jak se řeší?

Zubní kazy se u zvířat vyskytují, ale jejich výskyt není tak častý jako v lidské populaci. U psů se obvykle udává frekvence výskytu zubního kazu mezi 5 a 10 %. U koček je výskyt zubního kazu ještě řidší. Zubní kaz je bakteriální rozklad tvrdých zubních tkání především kyselými produkty bakterie Streptococcus mutans. Zubní kaz postupně rozruší tvrdé zubní tkáně, pronikne do zubní dřeně a způsobí ztrátu zubu. Léčba zubního kazu je možná vypreparováním kazivého dentinu stomatologickou turbínou (vrtačkou) a následnou výplní vytvořené kavity. Úspěšnost terapie je pak závislá na rozsahu kazivého ložiska, kvalitě preparační práce a použitých výplňových materiálech.

Představuje pro zvíře ulomený zub nějaké nebezpečí? V čem spočívá ošetření?

Prostá fraktura korunky zubu neznamená pro pacienta zásadní problém. Poškozený zub je však náchylnější k dalšímu poškozování. Jestliže je fraktura korunky spojena s otevřením dřeňové dutiny, je stav již podstatně závažnější. Obnažením pulpy dojde k její infekci a postupné odúmrti. U části takto poškozených zubů pak přejde infekce na parodontální tkáně a vznikne některá z forem apikální parodontitidy. Toto onemocnění je pak pro postižení zvíře velmi nepříjemné a bolestivé. V některých případech může postiženého jedince i ohrozit na životě. Vývoj tohoto onemocnění je velmi rozmanitý a může trvat i několik let. Pro pacienta je nejpříznivější, jestliže je poškozený zub ošetřen do několika dní po úrazu. V těchto případech lze obvykle zub zachovat vitální (živý). Pokud přijde ošetření v době, kdy již infekce postihla celou pulpu, je nutno ji exstirpovat a dřeňovou dutinu vyplnit. Pokud infekce přestoupí na parodontální tkáně, je již terapie obtížná a tento stav často končí extrakcí zubu.

Používají se u psů zubní náhrady a korunky?

Aplikace zubních náhrad je u psů možná, i když není běžná. Z technických a anatomických důvodů také nelze nahradit libovolný zub v libovolné čelisti. Korunky jsou běžnější a při správné volbě typu korunky také funkční. U psů na rozdíl od člověka není naší snahou aplikovat kosmeticky dokonalou korunku původního tvaru a velikosti, ale funkční korunku, která překrývá a chrání poškozený pahýl zubu. Kosmetická korunka je vhodná pouze pro zuby, na které nejsou kladeny velké mechanické nároky (řezáky u psů společenských plemen).

Kdy probíhá u psů a koček výměna mléčného chrupu za trvalý?

Výměna zubů probíhá obvykle od čtvrtého měsíce věku, ale lze ji zaznamenat již ve třetím měsíci. Dokončena bývá obvykle mezi pátým a šestým měsícem. Dočasné zuby, které přetrvávají v okluzi přes sedmý měsíc, jsou označovány jako perzistentní a doporučuje se jejich extrakce.
V dočasném chrupu psa je 28 zubů a v trvalém 42 zubů. V dočasném chrupu kočky je 26 zubů a v trvalém 30 zubů.

Je třeba věnovat v této době zvířeti zvýšenou pozornost? Kdy vyhledat pomoc?

V období výměny zubů se mohou projevit poruchy růstu zubů a čelistí. Projevují se ortodontické vady a poruchy vývoje zubních tkání. Pokud se objeví odchylka v postavení zubů, jejich počtu, tvaru nebo povrchové struktuře, je na místě vyhledat radu.

Co je chudozubost a může způsobit zvířeti nějaké problémy?

Chudozubost (oligogodontia) je stav, kdy se v okluzi nachází méně zubů, než je u daného živočišného druhu fyziologické. Pravá oligodoncie (chudozubost) je stav okluze, kdy ke snížení počtu zubů došlo nevyvinutím některých z nich. Jako nepravou oligodoncii označujeme stav, kdy zub v okluzi přítomen byl, ale následně došlo jeho ztrátě. Stejně tak do této kategorie řadíme případy, kdy je sice zub v čelisti přítomen, ale neprořezal se. Pravá oligodoncie je obvykle geneticky podmíněna a nelze ji řešit. Jestliže dojde k druhotné ztrátě zubu, je nutné nejpozději do čtyř týdnů od úrazu zhotovit rentgenogram. Po této době již dochází obvykle k osifikaci zubního lůžka a přítomnost zubu nelze prokázat. Stejně tak i neprořezaný zub lze prokázat rentgenogramem. Pokud je zub přítomen, dá se v některých případech chirurgickým zákrokem obnažit a zařadit do okluze.

Dají se u psů řešit vady skusu, používají se také rovnátka?

Vady skusu, ortodontické vady, jsou řešitelné, ale oproti člověku jsme omezeni anatomickým uspořádáním ústní dutiny a dalšími druhovými odlišnostmi. Částečně řešitelné jsou vady se změněnou polohou zubů (tzv. dento-alveolární). Vady podmíněné nepravidelným růstem čelistí (tzv. skeletální) mají horší prognózu v závislosti na míře postižení čelistí. V mnoha případech nejsou řešitelné vůbec. Při ortodontické terapii je nutno také zvážit etická a chovatelská hlediska, protože především skeletální vady jsou obvykle geneticky podmíněny a mohou být přenášeny do další generace.

Mají se psům čistit zuby, čím a jak často?

Čištění zubů (dentální hygiena) je důležité především u plemen náchylných na zvýšené usazování plaku. K těm patří obecně malá a trpasličí plemena a brachycefalická plemena. Frekvence čištění je závislá na rychlosti usazování plaku. Doporučuje se čistit alespoň dvakrát týdně. Důležitá je přitom volba zubního kartáčku, který musí být měkký, dostatečně hustý a velikostí odpovídat velikosti ústní dutiny ošetřovaného zvířete.

Jaký vliv na tvorbu zubního kamene (kazů) má tvrdost vody a složení stravy?

Složení, resp. struktura přijímané potravy má jednoznačný vliv na rychlost usazování plaku a tím následně na jeho mineralizaci a tvorbu zubního kamene. Pokud jsou částice potravy dostatečně veliké s tvrdou povrchovou strukturou, obrušují při jejich zpracovávání v dutině zubní plak z povrchu skloviny. Tento proces se nazývá samočištění v okluzi. Je plně funkční jen u jedinců s normální okluzí. To znamená u jedinců s normálním počtem normálně postavených zubů. Pokud část zubů chybí (extrakce) nebo jsou abnormálně postaveny (krátkolebá plemena), nejsou při zpracování potravy dostatečně obrušovány a proces samočištění není plně funkční. V případě zubního kazu člověka je prokázáno, že je jeho vznik podporován vysokou koncentrací cukrů v potravě. U psů můžeme předpokládat stejné mechanismy. O vlivu tvrdosti vody nemám informace, ale pro rozvoj zánětlivých onemocnění parodontálních tkání je důležitý plak a míra jeho mineralizace je méně významná.

Měli by psi a kočky chodit na pravidelné preventivní zubní prohlídky, jak často? Jak taková prohlídka vypadá – je třeba zvíře uspat?

Většina psů a koček dochází pravidelně 1x ročně na vakcinaci, před níž je každý pacient zběžně klinicky vyšetřen. Pokud netrpí specifickými stomatologickými problémy, stačí, když veterinární lékař prohlédne ústní dutinu v rámci tohoto vyšetření. Pokud narazí na problém, který přesahuje jeho možnosti, může pacienta odeslat ke specialistovi. Jestliže je o pacientovi známo, že trpí některým z onemocnění zubů a ústní dutiny (parodontopatie, zubní kaz, onkologická onemocnění), je vhodné navštěvovat v pravidelných intervalech specializované pracoviště. Frekvence kontrol je závislá na charakteru onemocnění a obvykle ji stanoví lékař individuálně.
Stomatologická prohlídka probíhá u spolupracujících pacientů bez anestezie a zahrnuje vizuální vyšetření povrchu zubů, sliznice dutiny ústní, sondáž parodontu, ověření viklavosti zubů, případně vyšetření povrchu zubů zubní sondou. Pro rentgenologické vyšetření je nutno pacienta narkotizovat.

Na otázky odpovídal MVDr. Tomáš Fichtel, Ph.D.