Kožní plísně koček

Máme desetiletou kočku s kožní plísní, kterou léčíme již přes půl roku. Nyní dcera dostala pod stromeček malého králíčka. Chci se zeptat, zda je kočičí plíseň přenosná i na králíky a jak bychom ho měli chránit a zda je nějaký osvědčený recept na plísně.

Odpověď na Vaši první otázku je jednoznačně ""ANO"". Některé druhy plísní jsou přenosné také na člověka. Plísňová onemocnění koček jsou způsobena nejčastěji jednou z hub, patřících do skupiny zvané dermatofyta, Microsporum canis, která je z koček přenosná nejen na králíky, ale je to dokonce zoonóza, tzn. nemoc přenosná ze zvířete na člověka. M. canis je odpovědná za 90 - 100% kožních mykóz (plísňových onemocnění) u kočkovitých šelem v našich geografických podmínkách. Zdrojem onemocnění jsou nemocná zvířata, ale i tzv. asymptomatičtí nosiči. To jsou kočky, na kterých nejsou vidět žádné kožní změny, ale přesto v jejich srsti přežívá M. canis. Kočky jsou proto považovány za přirozený rezervoár této plísně, hlavně dlouhosrstá plemena, od nichž se mohou nakazit i jiné druhy zvířat, např. králík. Dalším původcem plísní je Trichophyton mentagrofites, který napadá většinou psy a u koček je nacházen méně často. Přenašeči jsou hlavně volně žijící hlodavci. Záchyt dalších druhů dermatofyt je u nás spíše raritou.

Nejčastěji onemocní mláďata a starší jedinci, jejichž obranný systém organismu ještě (nebo už) není tak silný. Jsou to kočky trpící současně jinou chorobou, zvířata stresovaná a špatně živená. K přenosu dochází kontaktem s nemocným zvířetem nebo s odpadlými infikovanými chlupy, šupinami kůže a kousky napadených drápů, které mohou být přichyceny na kartáčích a jiných chovatelských pomůckách.

Mikroskopické houby výše zmíněných rodů parazitují na povrchových zrohovatělých částech kůže ( horní vrstva pokožky, chlupy, drápy), kde vyvolávají patologické změny. Artrospory a hyfy, přirozená infekční stadia těchto hub, nemohou samy proniknout neporušenou kůži. Umožní jim to ale malá poranění, zapaření kůže, oděrky po vnějších parazitech, jako např. blechách a klíšťatech. Při infekci M. canis onemocnění začíná většinou na hlavě jako drobné šupinky a jemné stroupky viditelné po rozhrnutí srsti. Pokračuje ulamováním chlupů těsně nad kůží nebo dochází k jejich vypadávání. Na okraji těchto vylysalých kruhových ložisek se někdy udělá zarudlý vyvýšený lem tzv. ringworm. Onemocnění se může šířit dál po těle. Ve většině případů se k plísním přídávají druhotně i bakterie, které způsobují hnisání postižených míst. Při rozšíření plísně na drápy, se tyto začínají lámat, jsou křehké a křiví se. Tyto změny jsou tak bolestivé, že zvířata často kulhají.

Před započetím léčby tohoto onemocnění musíme mít jistotu, že se opravdu jedná o plíseň a že zvíře nemá jiný problém, ke kterému se plíseň přidala jenom díky oslabení organismu. Je nutné provést kultivační vyšetření, tzn. poslat vzorek chlupů a šupinek do mikrobiologické laboratoře. Další možností je mikroskopické vyšetření, kdy se hledají infekční stadia hub pod velkým zvětšením mikroskopu. U vleklejších případů, jako je Vaše kočka, bychom neměli opomenout ani hematologické a biochemické vyšetření krve na vyloučení dalších vnitřních onemocnění. Stává se, že po vyléčení primárního onemocnění dojde k samovyhojení plísňových ložisek. V neposlední řadě je třeba zbavit kočku přítomnosti blech, svrabu, klíšťat a jiných kožních parazitů, kteří mohou celkový zdravotní stav zhoršovat a narušují obranyschopnost kůže.

Léčba plísní začíná oholením napadené oblasti a povrchovou aplikací antimykotických látek, tzn. koupáním v protiplísňových šamponech. Zvíře bychom měli koupat celé, aby se plíseň neměla kam šířit. To se týká jedinců, kteří mají ojedinělá ložiska plísní. Při větším postižení kůže, musí koupeli předcházet ostříhání kočky i s hmatovými vousy. Jestliže se onemocnění nedaří zvádnout koupáním ( asi 8 týdnů), je nutné přidat tzv. systémová antimykotika ve formě tablet nebo kapek. Tyto léky mohou mít závažné vedlejší účinky, je nutné podávat je dlouhodobě a léčba se stává i finančně nákladnou. V naší republice je na trhu vakcína proti kožním plísním, ale její použití pro léčbu nezabírá u všech jedinců. Léčba by měla probíhat až do negativní mikrobiologické kultivace, což nezřídka znamená několik měsíců.

Jestliže prokážeme plíseň u jednoho zvířete v domácnosti, je velmi pravděpodobné, že infekční stadia hub mají v srsti i jeho ostatní zvířecí spolubydlící. Proto bychom měli ostatní jedince v chovu také vykoupat v protiplísňovém šamponu také. Postižené zvíře by nemělo pobývat v místnosti s kobercem, protože v něm dokáží artrospory přežívat také. Omyvatelné povrchy je nejlépe omývat roztokem ajatinu.
Žádný stoprocentně spolehlivý recept na plísně není, proto je velmi důležité věnovat pozornost prevenci. Důležité je dodržování hygieny prostředí, chovatelské pomůcky pravidelně dezinfikovat, v optimálním případě by mělo mít každé zvíře své. Jsou k dispozici vakcíny pro psy i kočky proti infekci M. canis. Vždy, když si domů pořizujete nové zvíře, je třeba dbát na karanténu a držet domácí mazlíčky odděleně. Ale i když už plíseň objevíte, nezoufejte a začněte ji léčit včas, protože většina případů má dobrou prognózu.

Planeta zvířat