Když zlobí zažívání

Nemoci zažívacího traktu jsou velmi širokým pojmem, a abychom se vešli do vymezeného prostoru, budeme muset problematiku velmi zjednodušit. Pro běžného majitele psa nebo kočky jsou určitě nejvíce znepokojující ty příznaky, které jsou na první pohled zřejmé a nápadné: nechutenství, hubnutí a špatné prospívání, zvracení a průjem. Proto jsme na ně zaměřili i naše otázky. O odpovědi jsme požádali MVDr. Romana Husníka, Ph.D., odborného asistenta Kliniky chorob psů a koček Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno.

S nechutenstvím a odmítáním potravy se setkáváme poměrně často u koček a u trpasličích plemen psů. Většinou se tyto projevy přičítají jejich příliš mlsným jazýčkům. Mohou mít i jiný důvod? Jak poznat, kdy jde o vážný problém?

dog-eatingZtráta chuti k příjmu krmiva, nechutenství, odmítání krmiva (anorexie) představuje běžný příznak řady onemocnění. U psa a kočky je porucha příjmu krmiva často prvním registrovaným klinickým příznakem onemocnění. Vzhledem k tomu, že většina majitelů spojuje dobrý apetit s dobrým zdravotním stavem, sledují mnozí z nich příjem krmiva jejich zvířete velmi pozorně. Příjem krmiva může být ovlivněn mnoha systémovými, ale i lokálními chorobnými procesy. Ztráta chuti k příjmu krmiva však většinou nepředstavuje rozhodující a specifický klinický příznak konkrétního onemocnění. Jedná se spíše o nespecifický příznak zaznamenávaný při mnoha chorobách. Lačnění trvající 24–48 hodin většinou nepředstavuje riziko. Při déle trvajícím nechutenství je dobré se o dalším postupu poradit s veterinárním lékařem. S návštěvou veterinárního zařízení není radno otálet v případech, kdy je nechutenství doprovázeno dalšími, zejména akutně nastoupivšími klinickými příznaky, např. abnormálním močením, zvracením, průjmem, kašlem apod.

Někteří psi a kočky sice přijímají potravu s chutí, ale přesto dobře neprospívají – nemají kvalitní srst, hubnou, nejsou v dobré kondici. Jaká vyšetření by měli majitelé s takovými zvířaty podstoupit?

Pokud u pacientů přijímajících krmivo s chutí dochází současně k hubnutí, znamená to, že příjem živin nepokryje fyziologické potřeby zvířete. Příčin tohoto jevu je celá řada a patří mezi ně např. nevhodné složení krmné dávky, malabsorpční syndrom (zahrnuje procesy, při nichž v důsledku poruch trávení a vstřebávání živin dochází ke vzniku onemocnění z nedostatku těchto látek – mezi tyto procesy můžeme zahrnout např. zevněsekretorickou nedostatečnost slinivky břišní, onemocnění sliznice tenkého střeva, onemocnění jater a žlučových cest), dále hypertyreóza (onemocnění štítné žlázy), megaezofagus (onemocnění jícnu) a některá onemocnění jater. Ve všech případech by stanovení dalšího postupu mělo vycházet z anamnézy (sběru dat od majitele, především z pečlivého vyhodnocení podávaného krmiva) a ze základního klinického vyšetření. Vhodné je také parazitologické vyšetření tří vzorků trusu. V případě, že se nepodaří stanovit příčinu, je nutné přistoupit k provedení dalších vyšetření, například hematologického a biochemického vyšetření krve, vyšetření moči, k vyšetření zažívacího traktu s pomocí zobrazovacích metod apod.

Co bývá nejčastější příčinou zvracení u psů a u koček?

K nejčastějším příčinám akutního zvracení u malých zvířat patří akutní zánět žaludku a střev. Akutní zánět žaludku a tenkých střev se obvykle vyskytují současně a mají shodnou příčinu. Vzhledem k tomu, že se mnohdy nejedná o zánět v pravém slova smyslu, bylo by přesnější označovat tato onemocnění jen jako akutní zvracení a průjem. Nejčastějšími příčinami jsou dietetické faktory, pozření toxinů (včetně některých léků) nebo cizích těles, dále jsou to parazité, původci infekcí (viry, méně často bakterie), neadekvátní reakce na potravu a některá systémová onemocnění. Mezi častější příčiny chronického zvracení patří systémová onemocnění (např. selhání ledvin, onemocnění jater, onemocnění slinivky břišní, diabetes mellitus, Addisonova choroba) a chronická onemocnění vlastní trávicí trubice (chronický zánět žaludku, nespecifické střevní záněty, neoplazie trávicí trubice, cizí tělesa v trávicí trubici atd.).

Jak poznáme, kdy můžeme vyčkat a kdy je třeba jít okamžitě k veterináři?

V případech se známou závažnou příčinou, například pozření cizího tělesa, intoxikace apod., je pro její řešení zapotřebí vyhledat pomoc veterinárního lékaře. V případech, kdy jsme si vědomi dietní chyby, příčina není zřejmá a není přítomen žádný z tzv. varovných příznaků (např. výrazná bolest břicha, přítomnost krve ve zvratcích či ve stolici, výrazná apatie, slabost, přetrvávající nechutenství, horečka, hubnutí apod.), je možné s kontaktem lékaře vyčkat 24 hodin. Při jakékoliv pochybnosti však není vhodné návštěvu či alespoň telefonický kontakt odkládat. V případech chronického zvracení a při akutním zvracení, které je provázeno narušením všeobecného zdravotního stavu, je nutné provedení potřebných vyšetření a tudíž návštěva veterinární ordinace.

Setkáváte se u psů, eventuálně u koček, s žaludečními vředy? Jak velkou roli v případě tohoto onemocnění hraje u zvířat stres?

S rostoucím využíváním endoskopického vyšetření se vředy u psů a koček zjišťují častěji než dříve. Peptický vřed, tj. vřed vznikající následkem natrávení žaludeční sliznice žaludeční šťávou, je však u malých zvířat ve srovnání s člověkem méně častým onemocněním. Nejčastějšími příčinami ulcerace trávicí trubice malých zvířat jsou zhoubné nádory žaludku a aplikace přípravků ze skupiny NSAID (např. kyselina acetylsalicylová – Aspirin, ibuprofen). Stresové stavy mohou hrát v rozvoji ulcerací významnou úlohu. Jedná se zejména o závažné chorobné stavy, např. sepse, šok, traumata, popáleniny. S vysokým rizikem vzniku stresových vředů se setkáváme zejména u pacientů vyžadujících intenzivní péči.

Jak se zachovat, když se u psa či kočky vyskytne akutní průjem?

V případech, kdy je známa závažná příčina nebo dochází k narušení všeobecného zdravotního stavu (výskyt varovných příznaků – viz výše), je nutné vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Z hlediska tradičních opatření je hlavní zásadou poskytnutí „odpočinku“ trávicímu traktu prostřednictvím lačnění. Pokud bylo dospělé zvíře na počátku onemocnění v dobrém výživném stavu, nemá několikadenní hladovka negativní účinky. Pokud pacient pouze průjmuje a nezvrací, umožníme mu přístup k vodě. Doporučuje se podávat tekutiny o teplotě mezi pokojovou a tělesnou teplotou. Doma lze použít i vlažný ruský čaj. K vodě nebo k čaji je vhodné přidat špetku kuchyňské soli na 0,5 l objemu a osladit je glukózou (Glukopur) do koncentrace nejvýše 10 %. Krmivo podáváme až po uplynutí 24 hodin od zahájení hladovky. Dietní krmivo předkládáme v malých dávkách co nejčastěji, to znamená 3–6x denně. Krmivo by mělo mít měkkou konzistenci a mělo by být ohřáté téměř na tělesnou teplotu. Jako příklad diety je možné doporučit vařenou bílou rýži a nízkotučný tvaroh, tofu nebo vařené libové bílé maso s přídavkem lžičky rostlinného oleje. Kromě toho je možné použít celou řadu komerčních krmiv. Při příznivém průběhu onemocnění podáváme dietu 2–7 dnů a pak se během 5–10 dnů postupně vracíme k normálnímu způsobu krmení. V případech, kdy zmíněná opatření nevedou během 2–3 dnů ke zlepšení zdravotního stavu, je nutné vyhledat pomoc veterinárního lékaře.

Co bývá příčinou střídavých nebo chronických průjmů?

Za chronický průjem považujeme průjem trvající déle než 3–4 týdny. Zpravidla nebývá vyvolán dietními chybami, intoxikacemi nebo viry. Stejně tak bakterie vyvolávají obvykle průjmy akutní. K častějším příčinám chronického průjmu patří: nespecifické střevní záněty (skupina chronických zánětů střeva s neznámou, pravděpodobně imunitně zprostředkovanou příčinou), syndrom bakteriálního přerůstání tenkého střeva a průjmy reagující na podání antibiotik, nádory, lymfangiektázie (onemocnění charakterizované neadekvátní funkcí mízních cév střeva), zevněsekretorická nedostatečnost slinivky břišní, onemocnění jater a onemocnění ledvin.

Trpí psi a kočky na nemoci žlučníku, podobně jako lidé?

Onemocnění žlučníku a žlučových cest se u psa a kočky, na rozdíl od člověka, vyskytují s poměrně nízkou frekvencí.
K trávicímu traktu patří také slinivka břišní.

Jakými příznaky se projeví její případná onemocnění?

K častějším onemocněním zevněsekretorické části slinivky břišní patří její akutní či chronický zánět a zevněsekretorická nedostatečnost. S akutním zánětem slinivky břišní se nejčastěji setkáváme u starších obézních psů. Takovéto onemocnění se nejčastěji projeví zvracením, nechutenstvím, apatií a bolestivostí břicha. S chronickým zánětem se častěji setkáváme u koček. Projevuje se značně nespecifickými klinickými příznaky (občasné nechutenství, apatie, zvracení a bolestivost břicha) a diagnostikuje se obtížně. Projevy zevněsekretorické nedostatečnosti zahrnují nadměrný příjem krmiva, hubnutí a průjem.

Ještě pár dotazů k jevům, které nevypadají příliš závažné, ale bývají na obtíž: Některým psům se z dutiny ústní line odporný zápach. Většinou se příčina hledá na zubech – jaký jiný původ může zápach mít a co se proti tomu dá dělat?

Se zápachem z dutiny ústní se setkáme častěji u psa než u kočky. Kromě tradičního spojení s onemocněním zubů může mít i řadu jiných příčin, ke kterým patří např. příčiny spojené s příjmem potravy (potrava bohatá na bílkoviny, špatně stravitelné bílkoviny), ostatní onemocnění dutiny ústní (zánět, cizí tělesa, nádory), onemocnění hltanu (zánět, cizí tělesa, nádory), onemocnění jícnu (megaezofagus, cizí tělesa), onemocnění tenkého střeva a slinivky břišní, onemocnění dýchacího aparátu (zánět sliznice dutiny nosní, zápal plic), onemocnění kůže, metabolická onemocnění (selhání ledvin, cukrovka) a zápach spojený s péčí o povrch těla.

Jsou psi, kteří trpí nadýmáním a „větry“, jak se lidově říká. Co bývá příčinou? Je známa i nějaká plemenná predispozice k tomuto problému?

Jako „větry“ (flatulence) označujeme odchod plynů řitním otvorem. Častěji se tento jev zjišťuje u psů než u koček a z hlediska plemenné predispozice se lze s tímto příznakem setkat častěji u brachycefalických (krátkolebých) plemen psů. Příčinou může být spolykaný vzduch (aerofagie, např. u zmiňovaných brachycefalických psů), krmivo bohaté na zdroje vysoce fermentovatelné vlákniny (luštěniny, zelí), dietní chyby (překrmení, zkažené krmivo) a porucha zpracování živin v tenkém střevě (malasimilace), se kterou se lze setkat při onemocněních, jako jsou zevněsekretorická nedostatečnost slinivky břišní či chronická onemocnění tenkého střeva.

Na otázky odpovídal MVDr. Roman Husník, Ph.D. , Klinika chorob psů a koček FVL VFU Brno