Guliver volá SOS

Byl poslední sobotní lednový a pozdní večer, když se rozezvučel mobilní telefon. Hlas na druhém konci přijímače mi sděloval, že byl nalezen starý bezprizorní kocourek. Jak mají tedy nálezci postupovat dál? Dohoda s úřady však bohužel nebyla možná. Místem nálezu byla malá vesnička Brandejsek na Kladensku. Kocourek měl údajně urputný průjem a nastěhoval se k místní stařence, která se o něj ale již nedokázala postarat a celou situaci vyřešit, a tak začalo ze strany sousedů-nálezců obvolávání útulků v blízkém okolí. Měli jsme tou dobou u nás ve Vrbičanech volnou karanténní klec, a tak jsme nálezcům odsouhlasili kocourkův příjem.

Kočičí hřbet

Většina kočkařů moc dobře ví, o čem mluvím. Působivý postoj naježené kočky je totiž nepřehlédnutelný! Kočky se tak v některých situacích snaží vypadat mnohem větší, než ve skutečnosti jsou. Studie odhalily, že se jedná o zastrašovací projev a střední bod podráždění (kombinace obranného a útočného chování).

Blešák pro kočky VI. – Kolbenka málem v plamenech?

Píše se první březnová sobota. Dnes je vše tak trošku jiné, blešák od blešáku se mění ve dny odreagování se a odpočinku v obráceném slova smyslu. Ač jsme vždy maximálně unavení, jsou tyto akce rozptýlením a pohlazením na duši a my se na ně dokonce moc těšíme. Vstáváme brzy ráno, uklízíme a podáváme léky, poté vyrážíme směrem na Prahu. Vše už ale dobře znáte, Kolbenka je Kolbenka, a tak se rázem přehoupneme na plac, co říkáte?

Psa otrávíte rozinkou nebo sladidlem, kočku psím sprejem proti klíšťatům

Víte, že psa nebo kočku může zabít třeba čokoládový dort? Veterinární lékaři tyto případy znají z praxe, laici to bohužel většinou netuší. To bylo impulzem ke spuštění nekomerční internetové databáze se seznamem látek jedovatých pro zvířata.

Blešák pro kočky V. - Kolbenka frčí

Ranní chaos je zřejmý, úderem 3:00 hod. je nutné vstávat. Únava a myšlenka zdlouhavého úklidu je děsivá. Je nám naprosto jasné, že dnes ráno uděláme jen to nejnutnější a vyrazíme vstříc Praze. Rychle doma zkontrolovat především nováčky a zvířátka po operacích, také Coru, která odpočívá zvláštním způsobem, jak jsme si nemohli nevšimnout. Cora se nakonec zdá být lepší a společně se svou sestřičkou Elsou leží na velkém škrabadle. Nejnutnější práci máme za sebou a lehce po 4:00 hod. již skutečně vyrážíme do Prahy. Venku se nezdá být až tak mrazivo, ale zdání klame.

Kočičí přátelství

Kočky rozhodně nevedou osamělý život. Mnoho jich uzavírá pevné přátelství s jinými kočkami, mazlí se spolu, hrají si a vymýšlejí různé kousky. Samozřejmě však existují i jedinci, kteří raději zůstávají sami a jsou nesnášenliví…

Masožravci, kteří loví ve smečkách, např. vlci, musí dohromady kooperovat a fungovat v hierarchii. Různé šarvátky kvůli postavení ve smečce mohou být nebezpečné, a proto se mezi členy vytvořily různé způsoby usmiřovacího chování. Naproti tomu kočky jsou silně teritoriální a loví samostatně, takže jejich způsoby chování (společenské vztahy, agresivita) jsou velmi odlišné. Pro kočky je teritorium důležitější než hierarchie... Běžně se vyskytují rvačky i mezi jedinci různého pohlaví, takže seznamování koček musí probíhat pozvolně.

Co bylo dál, Matýsku?

Jen jsme dokončili první povídání o zbídačeném kocourkovi Matýskovi z Rakovnicka a záhy poté nám maličký začal postupně přicházet o zrak. Připomeňme si pár důležitých okolností. Malému chlupatému Matýskovi, který byl od samého začátku po příchodu k nám do útulku v léčbě, byl následně bohužel potvrzen Herpes-virus. Pozitivní byly také Chlamydie a pozadu nezůstaly ani další neduhy v podobě bakteriálních a parazitních onemocnění, které mrňouska sužovaly. K rozborům v diagnostické laboratoři jsme se rozhodli poté, co dlouhodobá léčba nepřinášela u kocourka žádný více či méně radostný výsledek, vůbec nic nezabíralo a Matýskův stav se dokonce horšil. První povídání o Matýskovi bylo ukončeno tím, že byla Matýskova očička pokryta na první pohled bílou silnou jakoby solnou vrstvou vředů. Očička nebylo možné rozkapat a Matýskovi dělalo značné potíže je vůbec otevřít, proto také zůstávala permanentně slepená.

Cestování s kočkou do zahraničí - co je potřeba?

Chystáte se vycestovat za hranice a chcete s sebou vzít i svou kočku? Že nevíte, jaké máte povinnosti před odjezdem? Pak čtěte dále…

Cestování se zvířaty z České republiky do ostatních členských států EU (vyjma Velké Británie, Irska, Švédska a Malty), zpětný návrat a dovoz zvířat ze všech členských států EU do ČR

Pomůžeme Viktorce vidět?

Jednoho dne jsem přijala telefonický hovor s oznámením,že v kolonii zahrádek přežívá několik kočiček a zda by se s tím dalo něco dělat.Všichni víme,že když je dobrá vůle,dá se dělat leccos a tak jsem přislíbila místo zmonitorovat.Během několika málo dnů jsme zahrádky s manželem navštívili,důkladně prohlédli a zjistili,že kočiček a kocourků je tam asi deset. Lidé je tam chodí krmit,ale o jejich zdraví,natož kastrace se nikdo nezajímá.Vím,že pár míst,ve kterých kočičky vykastrujeme problém toulavých koček zcela neřeší,ale dělá to více sdružení,tak se určitě naše úsilí někde odrazí. Třeba postupem času i lidé na kočky ve svých zahrádkách začnou pohlížet jinak.Třeba přestanou taková místa používat jako odkladiště zvířátek,která je přestala bavit,nebo dají na chatu či zahrádku kočičku pouze vykastrovanou.

Blešák pro kočky IV - Kolbenka

Je neděle 12.2.2011, vstáváme ve 3:00hod. ráno a šup do práce. Rychle uklidit to nejnutnější, hlavně vyměnit vodu v mističkách, podat léky a připravit se na odjezd směr Praha.

Z domova vyrážíme okolo 4:00hod. ranní. Do fronty aut čekajících na otevření placu dojíždíme okolo 5:15hod., stále vládne tma. Chvíli po nás přijíždí další auta a ve frontě za námi se tvoří dlouhý špalír. Okolo 5:45hod. začíná kolona aut popojíždět, jásáme. Přijíždíme na řadu a platíme poplatek za plac. Hledáme si příznivé místečko, kde bychom chtěli strávit den. Zároveň se nám hlásí naše Markét, že už se nachází v Praze a co nevidět dorazí na blešák.

Možnosti vakcinace koček

Následující text vám poslouží k orientaci v problému, zda nechat svého svěřence očkovat proti infekčním nemocem a proč. Věříme, že bude pro vás zajímavý a užitečný a pomůže těm, o které nám společně jde především - zvířatům.

Proč kočku očkovat?

Všechna zvířata trpí svými nemocemi a kočka není výjimkou. Chceme-li mít doma zdravé zvíře, je především nutná prevence. Tak výrazně snížíme riziko infekcí, které ohrožují nejen kočku, ale i majitele.

Kterak Čertík pomaličku ke štěstí přichází

V polovině listopadu se nám ozvali naši přátelé a páníčkové kočičky Neffinky z našeho útulku - Markétka a Petr z Kladna. Ozvali se nám s prosbičkou, zda bychom mohli u nás v útulku ubytovat maličké černé koťátko. Koťátkem byl černý nalezeneček z chatové oblasti Mradice, která se nachází někde na hranicích Žatecka a Lounska. V okolí jsou rozsáhlá pole, lány i lesy, kraj velmi kouzelný a úchvatný. Rodina Markétky v této oblasti budovala chatu a jednoho rána, kde se vzal, tu se vzal, přišel maličký černý vyhladovělý kocourek, který měl očka slepená nánosem hnisu. Kocourek se napapal, usnul a dlouho spinkal. Když tito lidé viděli maličkou schoulenou kuličku, nemohli zvířátko ponechat svému osudu, a proto zahájili záchrannou akci.

Mazlíčci dávných Inků

Morče domácí patří mezi stálice mezi domácími mazlíčky, a to nejen díky své kamarádské povaze, ale i díky minimální náročnosti chovu.

Něco z historie

Původní domovinou morčete je Jižní Amerika. Inkové chovali morčata na maso a kožešinu, ale také jako domácího mazlíčka. V 15. století se s nimi, jako první Evropan, setkal Kryštof Kolumbus. Španělé jim začali říkat „indiánští králíci“.
Roku 1533 švýcarský biolog Conrad Bessner popsal morče, jeho chování a základní biologické informace. Do Evropy se morče dostalo ke konci 16. století díky holandským mořeplavcům. V 18. století se morčata stala mazlíčky bohatých lidí zejména v Anglii. První výstavy byly pořádány v 19. století. Největší popularity dosáhl chov morčat až po druhé světové válce.

Karkulka

Ráda bych všem zprostředkovala profil jednoho z depozitních koťátek a to Karkulky.Ne z důvodu,že by Karkulce něco chybělo,dnes bych vás chtěla potěšit její rozdováděnou povahou.

Něco málo o pokřiveném charakteru a lidské zrůdnosti

Po šesti letech práce u spediční společnosti přestupuji z divize logistiky na divizi operační. Po pár týdnech práce na operačním oddělení získávám pracovní zařazení u námořních přeprav. Mám na starosti své zákazníky, se kterými se domlouvám na doručování kontejnerových zásilek převážně z třetích zemí. Nesu plnou zodpovědnost za přepravy z místa A do místa B. Jsem nadšená, práce je to velmi zajímavá a navíc mne baví, ač vždy v mém srdci zůstanou na prvním místě zvířátka.