Dne 26.12.2010 jsme museli rozhodnout a nechali jsme Puntíčka uspat. Puntík zemřel na příznaky FIP. Již nadále nebylo možné Puntíčka trápit, neuzvedl zadní polovinu tělíčka, bříško se mu nalévalo tekutinou, před očima nám žloutl, jeho moč měla oranžovou barvu. Puntíčku, odpočívej a spinkej v pokoji a klidu. Milovali jsme Tě, zůstaneš už navždy v našich myslích.

* Rok narození: 2008-2009

* odčervený
* kastrovaný

* 7.10.2010 Okolo 11hod. jsem to vzdala v práci. Mám rýmu, teplotu a po zprávách o Puntíčkově stavu nemůžu normálně fungovat. Až dopíši tento text, tak si půjdu po dlouhé době odpočinout dolů k Puntíčkovi, kterého jsem si před chvílí z veteriny přivezla. Pan doktor ze Slaného mi vysvětloval, ze by museli Puntíkovi vzít kus žaludku, kus střeva - to vše by nebyl až takový problém, ale zasažená je také především slinivka břišní. Ta "hmota" je prorostlá a táhne se skrze různé životně důležité orgány. Střeva začínají být neprůchozí a dále srůstají, Puntík začíná zvracet jídlo. Pan doktor Punťu napíchal léky, které by měly, pokud se v mizivém procentu jedná o jiný problém než je tento nádor, růst "hmoty" zastavit, zpomalit - já nevím. Pak by byl Puntíček schopen žít doživotně na lécích. Puntíček má 2-3 dny čekání před sebou, poté se provedou nové RTG snímky a v případě stejného stavu, jaký byl shledán dnes, necháme Puntíčka uspat. Pokud by měl být zkroucený a prožívat bolesti, na toto utrpení nemáme sílu ani my, ale hlavně především ani Puntíček. Puntík bude od nynějška dostávat kašovitou stravu. Také jsme dostali zprávičky od paní Valáškové a jejího syna ze Znojma, kteří k nám kdysi Puntíka přivezli. Dodnes vše vidím, dodnes vidím, jak se Puntík nemohl zvednout. Vzpomínám na situace, kdy začínal být Puntíček chvílemi až protivný, to když jsme ho zvedli ze země atd., to vše až v poslední době. Říkali jsme si, že z milého Puntíká začíná růst pěkný morousek, důvod jeho nepřiměřeného chování známe až dnes. Děkuji za podporu všem čtenářům našeho webu, kteří s námi prožívají tyto příběhy a trápení. Je také spousta šťastnějších věcí, ale nejen v poslední době jsou tyto šťastné věci překryty těmi smutnými. (12:41hod.) Odcházím za Puntíkem, kde budeme společně odpočívat. V autě byl Puntík čilejší, nyní spinká na vyhřívané podlaze.

* 7.10.2010 (10:45hod.) Máme pro všechny smutnou zprávu. Puntíček má nádor prorostlý žaludkem, slinivkou a dalšími orgány. Bohužel nález je také na mízních uzlinách. Pan doktor píchl Puntíčkovi injekci a budeme čekat na zázrak, zda by to nemohla být náhodou nějaká porucha a nádor se tak náhodou "nemohl vstřebat". Bohužel, přes tyto komplikace nemůže Puntíčkovi normálně procházet potrava traktem. Nádor vyoperovat nelze, proto pan doktor Puntíčka po otevření a tomto zjištění zašil, pokud se nestane zázrak, jsme tak nuceni přistoupit k euthanasii. Dnes si pro Puntíka pojedeme a odvezeme si ho domů.

Jmenuji se Puntíček, jsem krásný černobílý kocourek, taková špagetka dá se říct. Přijel jsem do Vrbičan až z dalekého Znojma, kde jsem byl nalezen špatně chodící a celý špinavý, měl jsem průjem a každý by tenkrát nade mnou plakal. První dny ve Vrbičanch jsem trávil v kleci. Pokaždé, když jsem chtěl udržet tělíčko na všech čtyřech, svezly se mi zadní tlapičky k zemi, jednou mi zadeček upadl do mističky s granulkami, podruhé do mističky s vodou, upadl jsem vždy tam, kde jsem se zrovna snažil udržet balanc. Vyšetření na veterině ukázalo na rozštěpenou pánev, asi jsem se musel střetnout s autem, nevím, už si nic pořádně nepamatuji. Další doplňující informace však zní, že jsem byl od malinka špatně rostlý, protože jsem tak nějak zvláštně dlouhý a tvarovaný, vypadám jako špagetka. Po čase jsem se dostal z nejhoršího, rentgen ukázal, že mi pánev pěkně srostla, stále ale nedržím úplný balanc, na druhou stranu už lezu i po škrabadle a skáču z něj.
Mé trápení pokračovalo dál, když už vše vypadalo, že umím lépe chodit, tak jsem se začal drbat a škrábat a vypadávala mi srst. Teta a strejda z útulku mi nechali udělat stěry a poslali je do laboratoře, jenže zase se na nic nepřišlo, z vyšetření vyplynula jediná možnost, že jsem potravinový alergik. Dostával jsem nejprve hypoalergenní krmení, ale momentálně dostávám krmení jen pro citlivé kočičky, které mi také sedí. Pan doktor zmínil, že můžu mít jen sezónní potíže, protože už se vůbec neškrábu.
Chtěl bych Vám o sobě napsat, že jsem prvotřídní mazlík, jsem milý a hravý kocourek, zároveň jsem maličko nemotora, sem tam mi to nevyjde a rozjedou se mi nožičky, ale jinak jsem plný života a síly. Když neudržím balanc, vypadá to tuze legračně, ale hned jsem zase na tlapičkách a skotačím. Co se týče docházení na kočičí WC, tak v tomto směru jsem naprosto vzorný, někdy se několikrát vrátím na místo činu a zahrabávám, chodím uklízet také po ostatních, kteří jsou nepořádní.
Hledám nový domov bez možnosti výběhu ven a prosím, moc bych si přál mít v novém domově kočičího kamaráda, ale není to podmínkou. Čekám na vás v útulku ve Vrbičanech - nedaleko Prahy.

Zaujalo vás toto zvíře?
Více informací se dozvíte a případnou návštěvu si domluvíte na tel. 777 757 445 nebo e-mailu info@kocky-utulek.cz, kristyna.kacalkova@seznam.cz (Dep. O.S. Srdcem pro kočky - Kristýna K.).