Kdo komu pomáhá?

Helenka vyrůstala v láskyplném prostředí, ale přesto hned jak začala plně vnímat okolní svět, měla pocit, že tohle není ten její svět, že to, co se kolem ní odehrává, je jenom sen a že to opravdové ji teprve čeká. Bylo to tiché, málo komunikativní dítě a přesto, díky své lásce k počítání, často předváděné rodinným návštěvám. Největší atrakcí byly její bezchybné matematické schopnosti, nezvyklé u tak malého dítěte.

Neměla to ráda, ale dospělí si pak uvařili kafíčko a už se jí nevšímali, což velmi vítala. Měla čas na svoje tajné výpravy. Hodně času trávila u babičky s dědečkem ve vesnickém domku s velkou zahradou a obrovskou půdou. A tam také všechno začalo, půda skrývala mnoho tajemství a hlavně informací. Staré časopisy , knížky, předměty z doby minulé se staly jejími nejlepšími přáteli. Písmenka, věty, sloupce, stránky…..jedna knížka za druhou….stávalo se, že plně nechápala o čem příběh v knížce, ale dobrodružství žabáka a jeho přátel, smutek malého prince z jiné planety, neskutečnost světa za zrcadlem, encyklopedie, to všechno ji fascinovalo natolik, že její život dostal zcela jiný rozměr. Svět fantazie ji zcela pohltil. Nepotřebovala kamarádky, stačili jí kamarádi z knih a časopisů.

Jednoho dne při návratu ze školy uslyšela tichounký nářek od plotu. Co to jenom může být? Bylo to malinké koťátko, schoulené do klubíčka, prochlazené a hladové. A najednou je kotě zabalené v jejím triku, brzy má svůj pelíšek v dětském pokojíku a pravidelně dostává stravu. Helenka začíná chápat o čem to četla v knihách, na co jí všechny ty příběhy připravily. Už to není jenom v její fantazii, v jejích představách. Její myšlenky jsou teď soustředěny jenom na záchranu malého ztraceného stvoření, které si k ní našlo cestu. Pomáhá maminka, pomáhá tatínek, babička i děda. Tomu stvoření nelze odolat ani mu nic odepřít a tak se z kočičky brzy stává rodinný mazlíček. Láska a zodpovědnost, to je to, co se Helenka díky tomuto tvorečku naučila vnímat. Staly se nich nerozlučné kamarádky. Kočičí přítelkyně s ní prožila mnoho. Ona jediná znala všechna její tajemství, štěstí i prohry. Její kožíšek byl občas mokrý od slz a naopak na rukou Helenky se občas objevil nějaký škrábanec. Ale i tak chutná štěstí. Kdo komu tenkrát pomohl je otázka. Pomoc v životě potřebuje občas každý z nás a co když na nás čeká právě v kočičím kožíšku……

Autorka: Jana Syblíková