* 31.3.2020 ❤️❤️❤️ Poslední sbohem milované kočičce Toničce Srdíčkové ❤️❤️❤️

Vážení a milí přátelé, je nám to nesmírně líto, ale s hlubokým zármutkem i pochopením vám oznamujeme, že jsme se museli naposledy rozloučit s milovanou kočičkou Toničkou Srdíčkovou: https://www.zonerama.com/srdcemprokocky/Album/6114081. Útulkovou historii naleznete zde: http://www.srdcemprokocky.cz/?q=taxonomy/term/1047

Kapička v moři, dušička nádherná, jedna z mála, které se otevřely brány srdíčkového útulku. Jedna z mála, která měla to štěstí dožít v teplíčku, milována a opečovávána. Lehounká jako jarní vánek, překrásná jako princezna, něžná jako lesní víla. Přenádherná kočička, která dokonale ovládala přenos myšlenek, souznění duší a srdcí, stačilo se zadívat do očí a vzájemně propojit myšlenky...

Jedno dne jsme nejdříve na kliniku a poté do srdíčkového útulku přijímali naprostou trosečku, tělíčko vyhublé, hlavička oteklá, pohled nepřítomný. Moc hodný cyklista nalezl nebohou Toničku u silnice na Berounsku. Toňka byla vyčerpaná a zároveň po úraze. Po dohodě byla převezena na pražskou veterinární kliniku, kde byla stabilizována. Když už jsme mohli nádhernou holčičku převézt do útulku, působila zmateně, sotva otevřela očička, koukala do ztracena, ale tam někde hluboko uvnitř komunikovala její dušička. Netrvalo dlouho a Tonička nás začala poznávat, její pohled byl přítomný, vždy už na tetu čekala, sedávala u dvířek provizorní karanténní klece, začínala být zvídavá. Tonička byla dokrmována, ale papáníčko s chutí přijímala. V krátkém čase jsme si všimli, že je začervená a právě začervení se rozvinulo do masivních rozměrů. V takových situacích jde kočičkám o život a přiznáváme, že jsme dlouho neviděli tak velkou paseku. Ze zadečku Toničce vycházely dlouhé tasemnice, spousta škrkavek a dalších parazitů. Pomaličku jsme museli zahájit jemný odčervovací proces a parazitů v prvních vlnách jakoby neubývalo. Přesto všechno Tonička situaci dobře překonávala, dokrmování přijímala a pokračovali jsme společně útulkovou cestou dál. Zároveň se ale začala prohlubovat anémie, zánět v tělíčku byl stále vysoký. Do diagnostické laboratoře odešel vzorek krve, abychom zajistili anemický profil. Anemický profil potvrdil, že navíc řešíme imunitně zprostředkovanou událost a to je další velký boj. Bohužel, léčba autoimunity a masivního začervení, zánětu v tělíčku a dalších okolností jde proti sobě. Tělíčko s autoimunitou ničí své vlastní červené krvinky, potřebuje kortikoidy, ale v tu chvíli léčba nesvědčí zánětu, masivnímu začervení a dalším okolnostem, protože tělíčko naopak oslabuje z jiné strany. Museli jsme proto postupovat pomaličku a uvědoměle. Zahájili jsme postupnou léčbu, neobešli jsme se bez transfuze krve, ale i na tu Toňka dobře zareagovala. Bohužel však, v krátkém čase přišla další vlna začervení a navzdory tomu, že se tělíčko bránilo, nedařilo se nám snížit zánět a holčička se dostala do kritického bodu, kdy už nebylo možné udělat více. Útulková teta si vybavuje i poslední videa, kdy zmiňovala, že by jí bylo velmi líto, kdyby se Tonička po tak náročné léčbě nezvedla. To jsou však vždy pocity dané chvíle, kdy ještě věříte, že bude lépe. Pokud by se však měla kočička trápit, nebylo by správné pokračovat dál. Celá situace se musí prožít a procítit. Tonička se tolik snažila, na tetu vždy čekala a okamžitě věděla, že je teta poblíž, neuvěřitelné souznění duší. Dokázali jsme zpevnit bobeček, dokázali jsme ujít kusanec cesty. K Toničce jsme vstávali i v noci, byli jsme plni očekávání, co přinesou další dny. Ale bohužel, vždy nelze vyhrát a už vůbec nejde řídit osud tam, kde už svíce života dohořívá. V již neřešitelných situacích jde ale naopak o výhru a vysvobození pro danou dušičku, která už nemohla jít pozemskou cestou dál... navzdory tomu, že uvnitř duše prožíváme zmatek a hluboký smutek. Můžeme vložit do každého zvířátka maximum péče, ale situaci je vždy ve vší úctě a lásce přijmout takovou, jaká je. A tak přišel čas, kdy bylo moudré rozhodnout, s plným uvědoměním se rozloučit a propustit nádhernou dušičku do světla. Důstojný odchod pro umírající má v srdíčkovém útulku stejnou váhu jako život pro uzdravené, i když se zcela jinými prožitky. Víme, chápeme, smiřujeme se, děkujeme a přijímáme. Jsme tady pro vážně nemocné, zdravé, uzdravené i loučící se. Snažíme se pomáhat, jak nejlépe umíme, ale na této planetě jsme jen malými pány, a proto je potřeba vnímat záchranu a pomoc ve všech směrech a smyslech. Pečujeme o vážně poraněné a vážně nemocné pacienty a snažíme se používat všech vlastností, kterými nás život obdařil tak, jak si myslíme, že je to správné.

Útulkovou hospitalizaci prozářilo přenádherné jasné světlo, k nádherné Toničce směřoval prosvětlený a třpytící se paprsek, kterým mohla kočička přestoupit za Duhovou bránu. Útulkoví kamarádi zpozorněli, zvážněli a společně se loučili. V dáli se objevil Archanděl Azrael patron srdíčkového útulku s gardou světelných Andílků - nádherně zářivých pomocníčků. Milovaná a překrásná Toničko, pojď a podej nám tlapičku, vyprovodíme tě k Duhové bráně za milovanými kamarády, kteří nás v minulosti opustili a všichni tito milovaní kamarádi na tebe již netrpělivě čekají, aby tě doprovodili do mnohem lepšího světa bez bolesti a násilí. Podej nám tlapičku, aby ses cítila v bezpečí a milována, abys byla do poslední chvíle s námi. Nádherná, jemná a milovaná Toničko Srdíčková, byla jsi neuvěřitelně silná, neuvěřitelně vnímavá a vlila jsi nám do žil zlatou dávku úcty, pochopení a lásky. Děkujeme ti, že jsme o tebe mohli pečovat a vnímat naplno tvé pocity, srdíčko i dušičku. Děkujeme ti, že jsme se mohli setkat s tak krásnou kočičkou, která nás provázela našimi životy, dávala i brala nám naději, učila nás pochopení, úctě, radosti, přijetí. V našich srdcích zůstane již navěky tvůj hluboký otisk. A další bublinka stoupala prosvětleným paprskem jasně zářícího světla výš a výš nad srdíčkový útulek, aby už navždy střežila kroky svých pozemských kamarádů ❤️❤️❤️

Kapička v moři, dušička nádherná, jedna z mála, které se otevřely brány srdíčkového útulku. Jedna z mála, která měla to štěstí dožít v teplíčku, milována a opečovávána. Lehounká jako jarní vánek, překrásná jako princezna, něžná jako lesní víla. Přenádherná kočička, která dokonale ovládala přenos myšlenek, souznění duší a srdcí, stačilo se zadívat do očí a vzájemně propojit myšlenky...

Milujeme tě, Toničko naše nádherná. Vzpomínáme a nikdy nezapomeneme na přenádhernou a silnou kočičí dušičku, která nás přišla na krátkou chvíli pozdravit, potěšit a mnohému nás naučit. Odpočívej a spinkej v pokoji a klidu.

Tvá velká srdíčková rodina ❤️❤️❤️

* Rok narození: 2019

* odčervená

Příjem z Berounka na základnu srdíčkového útulku ve Vrbičanech - vizuálně asi 4 - 6 měsíců stará kočička Toňka (možná starší již přezubená, připadá nám jako dospělá kočička v kotěcím kožíšku) ve vážném zdravotním stavu zřejmě po prodělané autonehodě a k tomu přiotrávená toxiny z parazitů: https://www.zonerama.com/srdcemprokocky/Album/6005960. Co se skutečně stalo, netušíme, ale maličká Toňka byla nalezena u silnice v bídném stavu, se sedřenou a nateklou hlavičkou, vnímání mimo jakoby po náraze a tělíčko vyčerpané jakoby po dlouhodobějším strádání. Z kočičky začala vycházet masa parazitů ve spojitosti s průjmem. Po prodělané hospitalizaci na klinice, kde byla zkoumána, sonována, zda nekrvácí do bříška a tak dále, přestoupila na základnu srdíčkového útulku. V bříšku je nepatrné množství tekutiny, ale na to už jsme u takto zbídačených kočiček zvyklí. Teta pomaličku dokrmuje, potravu holčička po malých soustech přijímá. Na krevní zkoušce byl znát ohromný zánět. Na počátku milovaná Toňka nedokázala otevřít očička a ani tlamičku. Otoky malinko opadly, očička už holčička otevře, ale zatím jsou nepřítomná a tlamičku také již otevře, ta je však sedřená. Kočičky po otřesech a nárazech jsme již v útulku měli např. Maršu či Koketku a mnohé další, některé situaci zvládly a postupně příznaky neurologie odezněly.