Autorka článku: Kristýna Kacálková

Růženka se k nám dostala při jedné z odchytových akcí. Pochází z malé vesničky poblíž Slatiňan, kde zůstala opuštěná společně se svými kočičími kamarády. Růženka patřila starší paní, která se odstěhovala do blízkého města a nechala tak devět svých kočiček včetně Růženky napospas osudu. Její kamarádka ze vsi však nebyla k osudu kočiček lhostejná, všimla si, že kočičky zůstaly opuštěné, proto se snažila všemožně sehnat pomoc, která ale v prvních dnech bohužel nepřicházela. Zoufalá paní však neztrácela hlavu a pokoušela se sehnat pomoc za každou cenu i nadále. Když nás nakonec oslovila, zmínila, že kočičky byly několik dní bez jídla, proto jí doslova rvaly pytlík s papáním z ruky. Pokoušeli jsme se sehnat pomoc skrze starostu obce, ale jak už to chodí, bylo evidentní, že tudy cesta nepovede. Policie vstřícná také nebyla, původní majitelka byla pryč a noví majitelé ještě nebyli zabydlení, situace sice ničím vyjímečná, přesto pořádně zašmodrchaná. Protože však kočičkám hrozila otrava a další potíže, rozhodli jsme se při první příležitosti do Pardubického kraje zavítat osobně.

Cesta do Slatiňan byla dlouhá, ale nevyhnutelná. Na místě nás přivítala rozjasněná tvář velmi milé a úplně obyčejné paní, která se snažila od první chvíle snést nám modré z nebe, bydlela sama bez dětí a bez manžela, ale společnost jí naštěstí dělalo několik kočiček. Byli jsme pozváni na kávu a dozvěděli jsme se různé příběhy, co v životě zažila, čím si prošla a spoustu dalších zajímavých informací. Po dobré kávě jsme se vypravili na místo, kde se měly kočičky zdržovat. Všechny nám samozřejmě přiběhly naproti, z původního počtu devíti kočiček jsme měli možnost vidět kočiček osm. Ten den se nám podařilo odchytit čtyři, doma jsme zjistili, že jsme přivezli samé holky - Rozárku, Pepinku, Barborku a starou kočičku Růženku. Rozárku, Pepinku a Barborku jsme časem umístili, Růženka však nadále zůstala u nás.

Když jsme odjížděli domů, "zoufalá" paní nám dávala instrukce a pravila: "na tu tříbarevku dávejte pozor, je to stará babka, je jí patnáct".

Vesničku poblíž Slatiňan jsme navštívili poté ještě 2x, jednu cestu podnikl manžel Michal sám v rámci služební cesty, aby přivezl pro zbývající kočičky odčervovací prostředky a granulky, druhou cestu jsme opět absolvovali společně s manželem o víkendu, ale už jsme nebyli tolik úspěšní. Noví majitelé již obývali svůj nový dům a odchyt dalších kočiček nám byl sice povolen, ale značně ztížen, prý si některé kočičky chtějí nechat, hlavně tedy kocourka, který kulhal, ale o veterině nechtěli ani slyšet, o kastraci a očkování také ne, prostě nám kočičky nakonec nevydali a odchytávat dál nebylo možné.

Pár řádků bychom tedy rádi věnovali právě kočičí důchodkyni Růžence, která u nás v současné chvíli štěstí našla. Růženka po příjezdu k nám zaujala hlavní pozici v karanténě, při vylodění z přepravky jsme zjistili, že je malinko více objemná, proto jsme pojali podezření, že budeme mít brzy přírůstky. Následující den jsme jeli na veterinu, kde jsme nechali Růženku vyšetřit, vyšetření však prokázalo, že žádná koťátka na svět nepřijdou, protože je Růženka jen korpulentní starší dáma. Růžence se u nás zalíbilo, teplo a dobré granulky udělali prostě své. Růženka, ač má pouhé dva zoubky, přesto chroupe granulky s přehledem a nadšením. Karanténní místnost těsně sousedí s garáží, ve které mají kutloch v podobě ohryzaného gauče naše psí holky, proto také holky při otevření dveří občas zvědavě nakukují dovnitř a sledují, kdo zase přišel nový a jak asi vypadá. Když tento pokus udělala dorůstající fenka Sára, byla od Růženky konfrontována hned mezi dveřmi, chloupky lítaly a mnohokrát větší Sára brala rychle do zaječích, nu což, alespoň si psí holky opět uvědomí, že kočička se umí také bránit, když se cítí ohrožená.

Momentálně je Růženka zařazená do skupiny kočiček, které u nás zůstávají déle či trvale, má výběh na zabezpečenou terásku, kde chodí odpočívat, ráda si při svitu sluníčka odkládá své tělíčko na místa, kde právě dopadají sluneční paprsky. Původně byla zařazená do skupinky starších a handicapovaných kočiček, ale tam se mezi sebou kočičky moc nepohodly, proto šla za lepším, kde ve skupince bydlí pouze jedna starší kočičí dáma jménem Ťapka, holky se mezi sebou občas sice poštěkají, ale tolerují se, nu a ostatní kamarádi Růženky pochází z řad kočičí omladiny.

Růžence hledáme páníčka prostřednictvím virtuální adopce, pokud by se však našel svědomitý páníček, který by byl ochotný dát Růžence trvalý a vyhovující domov, ve kterém by mohla v klidu dožít, nebudeme samozřejmě proti.

Děkujeme za pozornost.

S pozdravem,

Kristýna a Michal Kacálkovi + zvířátka z Vrbičan
O.S. Srdcem pro kočky
www.kocky-utulek.cz
www.srdcemprokocky.cz
e-mail: info@kocky-utulek.cz
e-mail 2.: kristyna.kacalkova@seznam.cz
mob. 777 757 445