Příběh se smutným koncem
Příběh se smutným koncem
Jakmile se objeví první jarní sluníčko, už se s manželem těšíme na víkendy strávené na chatičce. Je to taková malá dřevěná chaloupka jako vystřižená z pohádky, usazená na kraji louky v blízkosti lesa. Přes zimu je chatička „zazimovaná“ a odpočívá. Bylo tomu tak i tuto zimu a občasné zimní kontroly neukázaly nic neobvyklého, dokonce ani obvyklé návštěvy místní vysoké se nekonaly.
V březnu nás počasí mile překvapilo, sluníčko svítilo jako o závod a denní teploty se šplhaly ke dvacítce. No to by bylo, abychom nevyjeli na chatičku. Vyrazili jsme a začali pracovat nejprve na venkovních úpravách a zároveň došlo i na prohlídku vnitřku chajdy. Vše se jevilo v pořádku až do doby, kdy jsem vešla do kuchyňky. Všude kam se jen podíváš, byly patrné stopy po řádění myšek. Nu což, stejně budu gruntovat, ale přemýšlím, co tu myšku do prázdné kuchyně nalákalo. Brzy jsem na to přišla, v cukřence zůstalo pár pytlíčků s krystalky slaďoučké dobroty, myška šikulka do sáčku vykousla malou dírku a pak už jen hodovala. Jako odměnu za mňamku mi po celé kuchyni zanechala spoustu droboučkých černých nadělení. Při úklidu jsem nahlas hartusila a dokonce jsem myšce vyhrožovala pastičkou. Předpokládala jsem, že mě slyší a raději se odstěhuje ven z našeho příbytku.
Kuchyň byla uklizena a druhý den jsem se pustila do vedlejší místnosti. Když jsem otevřela pevný šuplík, do kterého ukládám kolíčky na prádlo, mucholapky, provázky a podobné drobnosti, hned mi bylo jasné, že i tady ta všudybylka byla. Vysunula jsem tedy celý šuplík za opětného hlasitého hartusení ven a pak jsem to uviděla. Myší tělíčko zahrabané v cupanině a zadní stěnu šuplíku částečně ohryzanou. Bylo vidět, že se snažila prokousat na svobodu, ale už se jí to nepodařilo. Přesto, že den před tím jsem jí skoro nenáviděla, najednou mi jí bylo líto. Přemýšlela jsem nad tím, jak je možné, že do šuplíku se dostala a ven už ne a našla jsem jediné možné řešení. Museli jsme mít zásuvku pootevřenou a při některé z namátkových kontrol jsme jí prostě zasunuli, aniž bychom tušili, že v ní přebývá nezvaná návštěva. Nebylo to úmyslné chycení škůdce a asi proto mi to bylo tolik líto. Příští zimu v chatě nechám pár kočičích chlupů, třeba to případné vetřelce odradí a mne nebude čekat takové smutné překvapení
Autorka: Jana Syblíková