Smutné rozloučení s milovanou kočičkou Mau

Když napíši, že poprvé nevím, co mám napsat a z jakého konce mám vlastně začít, bude to zvláštní, ale pravdivé. Když se na vše podívám z druhé strany, tak vlastně nikdy nevím, odkud začít. Tentokrát je to však ještě silnější, zoufalé a těžké. Velmi dlouhou dobu jsem nad celým kočičím bytím přemýšlela a nedokázala jsem napsat ani řádku. Smrt kočičky Mau nás všechny zaskočila.

Před sebou mám očkovací průkaz, slzy v očích a hlavu plnou vzpomínek. Telefon se po náhlé smrti kočičky plnil zprávami o tom, jaký šok zažíváte i vy - naši přátelé, čtenáři, blízcí. Jak moc vás to vzalo a dokonce mám pocit, že odchod kočičky Mau je pro nás pro všechny jedním z nejsmutnějších a nejtěžších zážitků coby do nečekané ztráty kočičky vůbec. Člověk si řekne, že když je kočička stará, zdevastovaná, poraněná a nakonec zemře, že se prostě nedalo nic dělat a mělo to tak být. Těžko se s koncem milovaného zvířátka vyrovnáváte pokaždé, ale přijmete to v případě více či méně očekávaného konce daleko lépe, než když odejde za duhový most kočička “na první“ pohled silná, hravá, zdravá. Navíc kočička, které zbývá jen pár dnů a krůčků k tomu, aby odešla do nového domova a měla svou milovanou rodinu.

Všichni nakonec náhlý odchod kočičky Mau budeme muset přijmout, smrt nelze ošálit. Smíření s touto smutnou událostí však potrvá déle.

Všechno má daleko hlubší význam, než si dokážeme vůbec představit. Pro nás smrtí život nekončí, ba naopak. My lidé jsme ztratili důvěru v něco tak děsivého a přirozeného zároveň. Smrt v nás evokuje ztrátu, pocit úzkosti, bezmoc, smutek. Kdysi byla smrt oslavována jako cesta za lepším životem. Tento způsob konce a začátku však málokdo dokáže pochopit. Já osobně patřím samozřejmě také mezi ty méně chápavé. Něco chápu, ale je to mimo mé citové vnímání. Smrt sice přijímám, ale s bolestí a pocitem úzkosti.

Vraťme se spolu ale na začátek. Jak vše vůbec začalo, co se stalo a co všem událostem s milovanou kočičkou Mau vlastně předcházelo?

V únoru roku 2013 se rozběhla nám již tolik známá akce "Slatina". Slatina je vesnička poblíž Slaného, odkud jsme již do rakovnického depozita přijímali několik koťat. Netrvalo dlouho a naše akční rakovnická Markéta podnikla po dohodě s místními rodáky výpravu právě do Slatiny za účelem kastrací a tím pádem tedy následné eliminace kočičí populace. Jenže, jak už to bývá, ne vždy a každá kočička má po kastraci a karanténě možnost vrátit se zpátky, a proto se z původní tříčlenné únorové partičky – Gabra, Šaryk a Gríša vrátili jen Gabra a Šaryk, přičemž Gríša zůstal v rakovnickém depozitu, ale naštěstí netrvalo dlouho a kocourek našel svou milující rodinu. Z březnové partičky – Bobo, Laky a Indy zůstali v rakovnickém depozitu všichni kocourkové – zatím bez trvalého domova. Další kočičky už nebylo možné přijímat do Rakovníka, neboť depozitum již praskalo ve švech.

Další kočičky ze Slatiny jsme tedy měli v plánu přijímat přímo do útulku ve Vrbičanech. Jednalo se o kočičku Micinku a kočičku Mau. Postupem času jsme se dozvěděli, že Micinka je maminkou kočičky Mau. Obě kočičky měly naprosto originální zbarvení, pyšnily se dokonalými znaky, které navíc rozjasňovaly bílé kožíšky. Obě kočičky měly naporosto rozdílné povahy, Micinka byla povahou spíše kočka, Mau byla úplně jiná. Mau nebyla lepší ani horší než Micinka, byla prostě jiná - bez záporných emocí. Micinka se měla vrátit zpět do původní lokality, ale podmínky k tomu nebyly vhodné, a proto nakonec Micinka zůstala v útulku, ale naštěstí ve velmi krátké době našla svůj nový domov a milující paničku. Mau původně žila na zahrádce stařenky, kde se potoulala a usadila. Stařenka Mau krmila, ale bohužel s věkem už nebyla stařenka schopná o dospívající kočičku plnohodnotně pečovat, a proto měla Mau zůstat v útulku. No a jak by plynul čas, snažili bychom se kočičce najít nový domov. Už už jsme měli Mau přijímat, ale najednou jakoby se po ní zem slehla. Mau prostě nebyla, nepřišla a neukázala se. Vidina umístění kočičky Mau do útulku se tedy pomaličku rozplývala.

Najednou jsme přijali telefonát, že se Mau zhruba po deseti dnech najednou objevila. Nebohá Mau byla nedopatřením uvězněná v garáži sousedů, kteří na čas odcestovali a nevšimli si, že kočičku v garáži zavřeli.

Pro kočičku Mau jsem se tedy vypravila v rámci cesty na veterinu do Slatiny. Zazvonila jsem u domu a čekala jsem. Po chvíli přišla otevřít stařenka, která mne zavedla do přístavku domu. Tam seděla na dřevěné lavici Mauinka a z oprýskané staré pánve vyjídala zbytky jídla. Bylo to dojemné, smutné a až moc reálné. Mau jsem tedy naložila do přepravky a měla jsem namířeno přímo na veterinu. Stařenka mi podávala dvoustovku. Penízky jsem odmítla z mnoha důvodů a můžu říct, že se mi při této vzpomínce plní oči slzami. Vzpomínám si na tento moment úplně živě, protože mi utkvěl v paměti.

Na veterině byla ještě ten den Mau vyšetřená, a protože byla dehydrovaná, paní doktorka kočičku napojila na infuzi. Mau byla převzatá v tentýž den, kdy opustila garáž, do srdíčkového útulku. Když se Mau dostala z nejhoršího, prodělala kastraci, kompletní očkování a byla postupně a pravidelně odčervována. Světe div se, kočička to byla vskutku nádherně vybarvená s nesmírně milou povahou, ale potencionální zájemci se nikterak nehrnuli.

Až následně, jakoby se roztrhl pytel se zájemci. Zájemců bylo hned několik, ale nikdy z toho nic nebylo. Ne, že by se nakonec všichni zájemci o kočičku Mau neozvali, ale třeba si vybrali náhodně jinou kočičku, anebo jim osud přihrál do cesty úplně jiný kočičí osud a od všech umístění kočičky Mau do nových rodin nakonec sešlo. Až nakonec přišla rodina, která si srdíčkový útulek oblíbila a Mau se všem zalíbila natolik, že měla milovaná kočenka nakonec odejít skutečně do nového domova.

Bylo to zvláštní, celou situaci proč tomu tak bylo, jsme však pochopili v momentě, kdy nás Mau opustila. Nejdřív o Mau nebyl žádný zájem, poté pro změnu extrémní zájem, ale stále k žádnému odchodu do nového domova nedošlo. Když už se skutečně našla milující rodina, která si chtěla Mauinku osvojit, Mau nás náhle opustila. Milující rodina, o které je zmínka, se po smrti kočičky Mau přesto rozhodla osvojit jinou srdíčkovou kočičku a domov tak získala úžasná kočička Mirandička - tolik podobná kočičce Mau.

V myšlenkách zůstává úplně vše, třeba i to, jak byla Mau po přijetí do útulku vyčerpaná, vystupovala jí páteř, a tak po tom, co byla několik dní uvězněná v garáži, musela být prolévána infuzemi. Po čase, až to bylo možné a Mau se vyškrábala z nejhoršího, si vybavuji, jak Mau zareagovala na kastraci. Kastraci kočička nesla hůře než ostatní. Dodnes si pamatuji, jak měla Mau růžově lososové bříško po dezinfekci. Živě si vzpomínám na nepatrnou zlomeninu kostičky na zadní tlapičce, to když Mau byla ještě kuchyňačka a byla víc než živá. Mau lumpačila a skákala, až nakonec spadla ze škrabadla a bylo vymalováno. Že by někde mezi zmíněnými událostmi začalo ono oslabení? Anebo Mau napadl jen nějaký nečekaný bacil, závažná nemoc a na to konto se začalo dařit parazitům. Nic nedává smysl a nakonec vlastně vše až moc jasně smysl dává. Kdo říká, že nemůže odejít na první pohled silná a zdravá kočička?

Neustále kočičky hlídám a kontroluji, samozřejmě hlavně ty nemocné, po operacích, staré a handicapované. U některých kočiček víme, že nás opustí a počítáme s tím. Odchod Mau byl pro nás ale velkým překvapením. Víme, že se může stát cokoliv, nicméně se i přesto nedá smrt mladého jedince jen tak přijmout. Začínáme chápat, že to tak asi mělo být, ale nemůžeme se s tím jen tak smířit.

Neumím se plně vyjádřit a jediný pohled na fotografii překrásné Mau mne naplňuje bolestí. Vzpomínky zůstanou, to jediné mi v tuto chvíli běhá hlavou. Vzpomínky, vzpomínky, až moc živé vzpomínky.

Povaha kočička Mau byla všestranně ideální. Mau byla nesmírně přátelská, hodná, bezelstná. Vůbec ji nedělalo problém přijmout každou nově zařazenou kočičku do skupiny a kočičkám agresivním se uměla diplomaticky vyhnout. Úžasná kočička s úžasnou duší. Jen těžko lze přijmout fakt, že už mezi námi Mau není.

Konec přišel náhle, rychle a nečekaně. Vím, že kdybychom bojovali dlouho a přišel by konec, bylo by to horší. Jenže, my jsme nechtěli ani rychlý a ani pomalý konec, my jsme si nepřáli žádný konec. Nepočítali jsme s tím a je pro nás pro všechny moc těžké tuto zvláštní situaci přijmout.

Byla sobota 13.7.2013 velice významný den v dějinách srdíčkového útulku. Měli jsme pravidelnou sešlost dobrovolníků, která se opět velice povedla. Den byl nabitý pozitivní energií. Mau si hrála s návštěvami, vískala je ve vlasech, chytala plyšové myšky. V pozdních odpoledních hodinách začala blinkat a já si vzpomínám, že jsem u stolu, který byl hned za výběhem ucítila - dá se říct podivný průjmový závan. Běžela jsem hovínko uklidit a skutečně, Mau měla průjem. Mau začala zvracet sliny a krev. Poté jsem našla dokonce i škrkavku, ačkoliv byla Mau několikrát v minulosti odčervená. Odčervení ale zřejmě nestačilo a v době oslabení imunity začaly škrkavky útočit na oslabené tělíčko. Pak to šlo ráz na ráz, druhý den veterina, třetí také a následující den přišel nečekaný konec. Těžko uvěřit, že vše nabralo tak rychlý spád. Těžko uvěřit, že už tady Mau není.

Jediné, co bylo na Mau zvláštní, ale ani to nebylo nikterak vyjímečné, byla její muší váha a nadneseně řečeno až "vyhublost".

Druhý den, co se Mau přitížilo, jsem mluvila s paničkou, která si pro kočičku měla za pár dní přijet. S naprostou jistotou jsem paničku přesvědčovala, že se z toho kočička dostane. V úterý následující den ráno jsem natáčela video, byla jsem si tolik jistá, že to bude všechno v pořádku. Několikrát jsem Mau kontrolovala. Spokojená jsem se zdravotním stavem kočičky nebyla, to rozhodně ne, ale pokud je kočička nemocná a navíc její organizmus napadnou škrkavky, vždy se musí zabojovat. Obavy tedy panovaly, ale myslela jsem, že boj s určitostí vyhrajeme, rozhodně bych nečekala tak strašný a rychlý konec. Mau měla potřebné léky, byla zavodňována a dostávala také detoxikátor proti smrtícím toxinům, které škrkavky uvolňují. Najednou onoho rána jsem šla po půlhodině před poslední kontrolou pro Mau do výběhu, to abych kočičku napojila na infuzi. Když jsem Mau zvedla do náručí, kočička chrčela. Vyděsilo mne to. Stav kočičky Mau šel šíleně rychle dolů. Tou dobou jsme měli návštěvu včetně naší Markéty motorkářky. S návštěvou jsem se musela rozloučit a Markéta mi pomáhala Mau stabilizovat. Volala jsem na veterinu a cítila jsem, že tohle dobré nebude. Tohle jsem přece už mnohokrát viděla před skonem kočičky. Paní doktorka mi radila, co mám udělat ještě před tím, než Mau dopravím na veterinu. Bohužel, asi deset minut po dokončení tel. hovoru, Mau naposledy vydechla.

Nechce se mi tomu uvěřit a obávám se v případě ztráty kočičky Mau emocí. Obávám se pohledu na videa a fotografie. Rozloučení je z mého pohledu zvláštní, plné úzkosti a strachu z toho, že nikdy nevíme, kdy si na nás smrt ukáže. Nikdy nezapomenu na Markétu a její oči plné slz, když se snažila každou vteřinu vyplnit činností – drhla a dezinfikovala klec, ve které Mau zemřela, chystala a ukládala Mau na poslední cestu. Bylo to smutné, strašné a plné bolesti. Byla jsem jako opařená, nechtěla jsem pochopit, že se něco takového vůbec stalo.

**********

PÁR ZÁPISKŮ Z WEBU:

* 25.3.2013 Video a foto - příjem ze Slatiny, kočička Mau: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/prijem_ze_Slatiny_-_kocicka_Mau_25..... Kočička je dehydrovaná a má chycené orgány - především ledviny, ale jen nepatrně. ATB nedostala, jen infuze. Její stav je způsobený týdenním vězněním v garáži, kam se nepozorovaně dostala a sousedé babičky o tom nevěděli. Ještě chvíli a kočička by zemřela.

… po čase video a foto - Mau jako kuchyňačka: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_kuchynacka_Mau_14.4....

… a poté přišla krutá realita a těžký kočičí osud

* 13.7.2013 Podáváme léky... Kočičce Mau dnes není dobře, blinká. Nikdo zvířátka nekrmil, prostě se dnes u Mau dostavil průjem a zvracení. Kočičce podáváme první pomoc. Kdyby se zdravotní stav kočičky Mau do zítřka nezlepšil, pojedeme za paní doktorkou.

* 14.7.2013 Video a foto - kočičce Mau není dobře: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_kocicce_Mau_neni_dob.... Zatím vše poukazuje na to, že se pojede na veterinu.

* 14.7.2013 Blíží se půl dvanácté a Michal se hlásí z veteriny, kde už nějakou dobu je. Mau je plynatá, RTG v pořádku, ale momentálně je prolévaná kontrastní látkou, zda nemá ucpaná střeva. Ono to šlo s Mau totiž ráno rychle dolů.

* 14.7.2013 Michal odjel s Mau a Belzebubíkem na veterinu. belzebub jel preventivně (špatná srst), Mau jela akutně. Mau byla prolitá kontrastní látkou a odpoledne pojede ještě na jeden RTG snímek.

* 14.7.2013 Kočičce Mau není dobře a jde to tedy pořádně znát. Vše nasvědčuje tomu, že je plynatá a v tlustém střevě má paseku. Léky byly nasazeny, teď už jen, aby bylo lépe. To se prostě stává kočkám i lidem. Jonatánek je Mau velký kamarád, kdybyste viděli, jak Jonatán chodí a zkouší do Mau strkat tlapičkami a diví se, že si nehraje, koukali byste. Tohle je strašně dojemné! Samozřejmě, že ne pořád, ale už jsem byla dnes svědkem asi 3x toho, jak Jonatánek kňoural, co se Mau vlastně stalo!!!

* 14.7.2013 Video a foto - Mau odpočívá, Mau je v léčbě : http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_Mau_odpociva,_Mau_je.... Vzpomínáte, když jsme Mau měli přijímat, kočička zmizela jakoby se po ni slehla zem a následně se asi po 10-ti dnech vyloupla? Byla totiž uvězněná v garáži u lidí, kteří vůbec netušili, že doma zavřeli kočičku. To jen zaznamenávám vzpomínky, jaké byly začátky, když jsme holčičku přijímali atd. Na videu řeším současnost. Držte tlapičky, aby byla Mau co nejdříve FIT.

* 14.7.2013 Mau vyblinkala škrkavku. Po dohodě s paní doktorkou jsme lehce odčervili, Mau jsme zavodnili a detoxikovali: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Zavodnujeme_Mau_14.7.2013. Vše vylíčím zítra na videu. Mau byla několikrát odčervená v minulosti, to ale neznamená, že si nemohl parazit najít cestu. Škrkavky = pohroma, ta parazituje ve třech vývojových stádiích a pozor - ze škrkavek se uvolňují smrtící toxiny. Hodně toxinů = otrava organizmu. Škrkavek se nemusíte jedním odčervením zbavit. Pokud navíc kočička prochází oslabením imunity, šup a už se parazitům o to víc daří. Vše si zítra povíme, abyste věděli a více se dozvěděli, co se vše může stát, nač si dát pozor atd. Příčina Mau pádu mohou být pouze škrkavky, anebo se tyto potvory přidaly k jinému problému. Každopádně svedeme boj, to je zřejmé. Vzpomeňte si na Maršenku, ta skutečně málem zemřela. |Nechceme strašit, ale musíme být obezřetní a hned tuto situaci řešit. Dle stavu Mau navštívíme zítra s kočičkou veterinu. Držte všechny tlapičky, co doma máte, budeme to potřebovat. Na to konto byly kočičky z výběhů plošně odčerveny.

* 15.7.2013 Video a foto - Mau kape infuzi v kleci kočičky Nelofar: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_a_foto_-_Mau_kape_infuzi_v_kl.... O kočičce Mau. Samozřejmě, že máme obavy, ale věříme, že to všechno dobře dopadne. Nelofar leží sa Bédou (její plyšák) v pelíšku... Více informací o ostatních kočičkách až zítra, je po deváté a sotva jsem vyčistila přepravky. Ještě nás čeká fůra práce. Zítra se budeme ozývat v rámci návštěv a veteriny. Veterinu zítra navštívíme minimálně 2x...

* 16.7.2013 Řeším s paní doktorkou kočičku Mau. Stav kočičky Mau šel katastrofálně dolů, to co jste viděli na videu natočeno před dvěma hodinami je naprosto v pořádku, nyní už sotva kočička popadá dech. Údajně je v tom něco víc, vyblitá škrkavka je jen podružná záležitost. Panebože, je nám to líto.

* 16.7.2013 (10:36hod.) Mau zemřela. Jsme tady s Markétou, byly jsme s Mau do poslední chvíle a komunikovaly jsme s doktorkami. Paní doktorka se domnívá, že jedna vyzvracená škrkavka byl opravdu jen přidružený problém k něčemu velkému. Tohle nikdo nečekal, anebo čekal? Proč tady byla tak dlouho tak krásná kočička? Možná proto, aby nezemřela někde u páníčka, protože mohla mít skytou nemoc? Třeba ano? Nezmůžu se v tomto případě na nic, Mau měla v sobotu odejít do nového domova. Po odčervení všech ostatních kočiček ve skupině jsem nenašla jedinou vykakanou škrkavku. Nevím, co se mohlo stát, ale sešup to byl nečekaný a náhlý. Mau odešla za duhový most! Ty brďo, nemůžu tomu uvěřit, měla jsem si odvézt na veterinu, tak jsem byla před chvíli domluvená s paní doktorkou, pak s další a Mau není?!!!

* 16.7.2013 Ty jo, je mi do breku, ach jo, je to prostě tak. Mauinka zemřela, zapalme svíčku za milovanou kočičku. Když si vzpomenu na milou povahu Mauinky, chce se mi brečet, ale je to tak, musíme to přijmout. Už nikdy neřeknu nikdy. Vzpomínka: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Mau,_vzpominame_16.7.2013

* 16.7.2013 Poslední sbohem kočičce Mau: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/posledni_sbohem_kocicce_Mau_16.7.2013. Po kontrole zhruba po půl hodině jsem našla kočičku Mau silně chrčící. Ihned jsem volala na veterinu, ale už se nedalo nic dělat. Plíce byly zřejmě zalité vodou a kočička se dusila. Panebože, my vůbec nevíme, co to bylo. Bohužel, musíme to přijmout. Můžu Vám říct, že se nás to dotklo natolik, že se nedokážu podívat na Mau fotografie, nedokážu zachytit její příběh - zatím to nejde. Když jsem si Mau odvážela, stará babička mi podávala 200,-Kč Mau na přilepšenou. Penízky jsem nepřijala, ale právě tyto momenty mne zabíjí a samozřejmě také učí. Markéta dezinfikuje klec, má červené oči.

* 16.7.2013 Michal nechce rychlému odchodu Mau uvěřit, ráno ji viděl ještě "v pořádku". Ozvu se, odjíždím s Mau, Fištou a Fionkou na veterinu.

* 16.7.2013 Přátelé, je půl druhé a za zhruba hodinku musím vyrazit z domova. Jedu do Prahy vyřizovat a zařizovat, proto jen narychlo. Mauinky smrt nás zasáhla stejně tak jako vás. Na otázku, co se stalo, vám neumím odpovědět - upřímně neumím. Dle včerejších rozborů krve "ztratila Mau imunitu" a zhroutila se, proto možná i ta škrkavka, která se ve výběhu vyskytla jen u této kočičky. Znám Mau jako stále velmi akční kočičku a rychlý pád za poslední tři dny, jinak nic špatného, nikdy ani neprskla. Je to hlubší, než si myslíme, a proto vám chci sdělit, že už nikdy nebudu říkat nikdy. Smrt je všude okolo nás = úplně všude a my nevíme hodiny ani dne. Mau byla očkovaná, odčervená, kastrovaná a kemrná VIP krmením. O Mau mělo zájem více zájemců, ale vždy z toho sešlo, až poslední domov měl vyjít, ale nakonec těsně před odchodem Mauinky do nového domova nevyšel. Proč asi? Jsem ráda, že zemřela Mau u nás, nedovedu si vůbec představit trápení, které by rodina kočičky prožívala, kdyby se náhlý odchod dostavit třeba těsně po umístění, to by byla hrůza. Trápí nás to všechny. Markéta motorkářka není žádné béčko a brečela, já poté v autě - také už mám něco za sebou. Panička Mau, která si ji měla odvézt je smutná, všichni jsme smutný. Moje sestřenka Evička mi dnes napsala, že se s ní Mau ještě v sobotu během dne mazlila. Když Mau dnes umírala, byla na návštěvě paní Maštalková ze spol. Bio Agens Research and Development - BARD, s.r.o. - přivezla nám Chytrou houbu (kdysi jsme řešili v útulku projekt proti plísním). Museli jsme se s paní Maštalkovou vzhledem k vážnému zvratu kočičky Mau rozloučit, ale jsme i nadále v kontaktu (právě jsme spolu hovořily). Foto zde - Markéta motorkářka a paní Maštalková - Bio Agens Research and Development - BARD, s.r.o. - návštěva a předání vzorků výrobků pro útulek: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Bio_Agens_Research_and_Development_.... Poslední tři fotografie už znáte, ale patří k této situaci také.

* 16.7.2013 Vzpomínáme na princezničku Mau: http://www.youtube.com/watch?v=STCoChVf-h4 - říkám si, to není možný. Kočičky se v tomto období moc neumísťují a Mau, které měla odejít, odešla - ale za duhový most?

**********

Milovaná Mau, vidím tě naprosto všude. Vidím tě čilou, milou, hyperaktivní, úžasně kamarádskou, ale vidím tě také slabounkou v den příjmu do útulku i v poslední dny, kdy jsi nás náhle opustila. Vybavuji si přesně a jasně každou cestu na veterinu a úplně detailně vše, co s tebou kdy souviselo. Nikdy nezapomenu, jak jsi přijala kocourka Jonatánka za svého kočičího kamaráda, jak jsi kocourka během chvíle rozdováděla. Nikdy nezapomenu, jak se tě snažil Jonatánek probudit a nechápal, že si nemůžeš hrát, protože jsi pomaličku umírala. Nikdy nezapomenu, jak u tebe Jonatánek ležel a čekal, až ti bude líp. Nikdy nezapomenu, jak jsi dělala kočičce Nelofar záchytný bod. Byla jsi jedinou kočičkou, ke které se mohla Nelofar trucovitě a zoufale namanout, schovat se za tvůj kožíšek a nečekal ji od tebe útok. Nelofar si moc dobře uvědomovala, ke komu se může uchýlit. Byla si jedinečná a úžasná. Nenacházím jedinou zápornou záležitost, která by se ti dala vytknout, princezničko milovaná. Milovaná Mau, budeme na tebe vždy s láskou a úctou vzpomínat. Vždy budeme vzpomínat na naše krásné a milé útulkové srdíčko, které muselo velmi brzy odejít za duhový most.

Za všechny kamarády z Vrbičan,
Kristýna

Autorka: Kristýna Kacálková